Aktuálně:

Hrad loni neutratil skoro třetinu přidělených financí

04.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hrad loni neutratil skoro třetinu přidělených financí

Kancelář prezidenta republiky loni utratila méně peněz, než měla v plánovaném rozpočtu.

Z prostředků ve výši více než půl miliardy korun, které měl Hrad k dispozici, využil něco přes dvě třetiny. Důvodem byly především nižší výdaje na investice.
Kancelář prezidenta republiky loni utratila z celkových 560 milionů korun, které měla k dispozici, 389 milionů. Využila tedy něco přes dvě třetiny. Vyplývá to z údajů státního závěrečného účtu. Hospodařením kanceláře Hradu se již zabýval sněmovní rozpočtový výbor, který s údaji v závěrečném účtu kapitoly Kanceláře prezidenta republiky souhlasil a doporučil ho sněmovně ke schválení. Schválený státní rozpočet na minulý rok počítal původně pro kancelář prezidenta se 459 miliony korun. V průběhu roku pak tato suma vzrostla především díky dodatečným financím na investice na 560 milionů korun. Kancelář původně v minulém roce disponovala částkou na investice ve výši 157 milionů korun, později však získala z rozpočtu Ministerstva obrany navíc finance v hodnotě 100 milionů korun, které byly určeny zejména na opatření související s ochranou a ostrahou Pražského hradu. Vzhledem k délce výběrových řízení se však část těchto investic přesunula do aktuálního roku.
Loni v srpnu zavedl Pražský hrad bezpečnostní kontroly, při nichž jsou návštěvníci povinni ukázat zavazadla, někteří musí také podstoupit osobní prohlídku. Vzhledem k vytváření front byla organizace kontrol i jejich účinnost častým předmětem kritiky. Od letošního dubna procházejí návštěvníci dřevěnými přístřešky, prostornějšími, než které tam stály předtím.
V plánu vedení Pražského hradu je rovněž obměna technického vybavení využívaného policisty ke kontrolám. Těm by měly pomoci nové bezpečnostní rámy i další technické vybavení, které bezpečnostní kontroly usnadní. Co se týká investic, Hrad v minulém roce pokračoval také v rekonstrukci obory v Lánech. Proběhla oprava cest a úprava svahů kolem vodní nádrže Klíčava. Na zpevnění svahů kolem nádrže se bude pokračovat i letos.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.