Aktuálně:

MF loni zaplatilo za právní služby u arbitráží přes třicet milionů korun

22.03.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MF loni zaplatilo za právní služby u arbitráží přes třicet milionů korun

Za právní služby v souvislosti s mezinárodními arbitrážními spory bylo podle údajů ministerstva financí (MF) loni vyplaceno 30,3 milionu

korun, což je v meziročním srovnání pokles o zhruba 82 procent. O rok dříve náklady za právní služby činily 169,2 milionu korun.
Pokles byl podle MF způsoben vývojem sporů, když se v roce 2017 dostalo do finální fáze osm arbitráží. Tato fáze sporů je z pohledu vynaložených nákladů totiž ekonomicky nejnáročnější, uvedlo ministerstvo financí na internetu. Nejvíce loni MF zaplatilo za právní služby u sporů ohledně fotovoltaických elektráren, a to 14,4 milionu korun.
Česko na počátku letošního roku čelilo 13 mezinárodním arbitrážím, z toho pět souvisí s investicemi do fotovoltaických elektráren. Další tři souvisí s podnikatelem v cestovním ruchu Václavem Fischerem. Souhrnná výše všech žalovaných nároků přesahuje 34 miliard korun. Dosud bylo podle údajů MF proti České republice ukončeno 26 arbitráží. Z toho 20 skončilo pro ČR úspěšně, tři spory byly ukončeny narovnáním a tři arbitráže ČR prohrála.
MF v souvislosti s náklady uvedlo, že v období 1999 až 2017 bylo nejvíce peněz vynaloženo na externí právní zastoupení v mezinárodních arbitrážních sporech se společnostmi Saluka a Nomura v souvislosti s nucenou správou IPB. „MF vyplatilo za externí služby v souvislosti s těmito spory částku ve výši 619 milionů korun,“ uvedl úřad. Celkem MF za právní služby v těchto mezinárodních arbitrážích vyplatilo v uvedeném období asi 2,5 miliardy korun.
Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku 90. let. Smlouvy byly většinou pro ČR nevýhodné. Ministerstvo financí již delší dobu pracuje na tom, aby tyto smlouvy zanikly. V roce 2009 v létě začal stát vypovídat dvoustranné dohody se státy Evropské unie. Arbitrážní řízení je sice rychlejší a efektivnější než projednání u soudu, stojí ale mnohem více peněz.
Přehled nákladů za právní služby v mezinárodních arbitrážích

Rok Náklady na právní zastoupení (v tis. korun)
2018 30.293
2017 169.248
2016 125.055
2015 84.886
2014 27.408
2013 20.246
2012 17.747
2011 235.778
2010 144.776
2009 110.121
2008 228.564
2007 150.104
2006 236.748
2005 192.176
2004 73.807
2003 202.606
2002 335.260
2001 178.972
2000 15.722
1999 3068
CELKEM 2,582.583

Pozn: Údaje za roky 1999 – 2006 jsou tvořeny společně náklady na právní zastoupení a soudní náklady, přičemž výše soudních nákladů tvoří přibližně deset procent částky.
Zdroj: MF
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.