Aktuálně:

ODS chce dvě sazby DPH a asignaci části sociálních odvodů

17.03.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ODS chce dvě sazby DPH a asignaci části sociálních odvodů

Opoziční ODS se chce vrátit ke dvěma sazbám daně z přidané hodnoty místo nynějších tří.

Chce také umožnit lidem, aby posílali procentní bod ze sociálních odvodů na důchody svých rodičů nebo na zdravotní a sociální služby. Programové cíle představili občanští demokraté na dnešní konferenci v Praze.

ODS prosazuje v daňové oblasti také zavedení paušální daně pro malé živnostníky, s čímž nedávno přišlo i vládní hnutí ANO. Nejsilnější opoziční strana by zrušila daň z nabytí nemovitosti a silniční daň. V reakci na záměry ČSSD zavést sektorovou, respektive bankovní daň občanští demokraté zdůrazňují, že žádné nové daně nechtějí. „Nepotřebujeme nové daně, potřebujeme rušit ty současné,“ uvedl poslanec ODS Jan Skopeček, který představoval daňové plány spolu s předsedou poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyňkem Stanjurou.
Občanští demokraté by snížili odvody zaměstnavatelům za zaměstnance, kteří by pro ně pracovali na zkrácený úvazek. Živnostníkům by ulevili tím, že by zvýšili hranici příjmů k povinné registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun.
V sociálních záležitostech, jak je představili poslanec Jan Bauer a místopředsedkyně Alexandra Udženija, by občanští demokraté vedle asignace části sociálních odvodů například zavedli daňový odpočet úroků z hypotéky i na další nemovitost, kterou například rodiče pořizují pro děti. Všechny mimořádné příjmy státu by směřovali do zvláštního fondu, aby byly peníze na důchodovou reformu. Podrobnosti o své představě změn v penzích a také program prorodinné politiky chce ODS prezentovat na podzim.
Pokud jde o reformu a zeštíhlení státu vyhlásili místopředseda strany a poslanec Martin Kupka s prezidentem ICT UNIE Zdeňkem Zajíčkem redukci povinností, případnou novou by zaváděli jen za dvě zrušené. Každou novou novelu by podle představ ODS musela provázet tabulka s povinnostmi, které zavede, stát by navíc musel zveřejnit přehled naprosto všech platných povinností. Občanští demokraté podporují rovněž digitalizací státu, aby lidé nemuseli vyplňovat stále stejné údaje do formulářů a nemuseli mít v peněžence značné množství různých průkazek.
Program pro školství neuváděl šéf školského výboru Václav Klaus mladší, kterému kvůli jeho postojům hrozí i vyloučení ze strany, ale místopředseda ODS a poslanec Martin Baxa s vysokoškolským pedagogem Jiřím Nantlem. ODS prosazuje například zvýšení platů učitelů na 150 procent aktuálního průměru, zavedení kariérního systému, rozšíření pravomocí ředitelů. Baxa mluvil také o změně obsahu vzdělávání. Žáci a studenti by se měli podle něho více učit cizí jazyky, kritické myšlení a práci s informacemi na úkor faktů a dat.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.