Sto let od začátku kolkování bankovek, které udělalo definitivní tečku za rakousko-uherskými korunami a změnilo je na platidla nově vzniklého
československého státu, připomíná pamětní zlatá mince Zavedení československé měny, emitovaná Českou národní bankou 5. března 2019.
Mince vyrobená ze zlata o ryzosti 999,9 nese nominální hodnotu 10 000 korun a prostřednictvím motivu tehdejších kolků odkazuje na akci, při níž byla v březnu roku 1919 zavedena československá měna. Na ni navazuje i současná česká koruna.
„Provést měnovou odluku bylo základní podmínkou politické a hospodářské nezávislosti Československa. Ministr financí Alois Rašín provedl akci – rašínovsky – suverénně a rychle. Úspěšně provedená měnová odluka zvýšila mezinárodní prestiž Československa, které se tak oddělilo od rozvrácené rakousko-uherské měny řítící se do inflace,“ uvedl guvernér Jiří Rusnok.
Kolkovací akce byla zahájena v českých zemích 3. března 1919 a na jejím konci 9. března 1919 již existovala československá měna. Na Slovensku probíhalo kolkování do 12. března 1919 a na Podkarpatské Rusi k němu došlo až v roce 1920. Pro kolkování byla vytvořena soustava úřadů řízená Ústředním státním komisariátem, v jehož čele stál ministr financí Alois Rašín. Vybrané peněžní ústavy plnily úlohu sběren, kam docházeli občané se svou hotovostí, aby ji složili a vyzvedli si buď bankovky opatřené kolky, nebo kolky samotné. Polovina hodnoty peněz jim byla zadržena ve formě nucené státní půjčky úročené jedním procentem.
Kolek je proto hlavním motivem vydávaných pamětních zlatých mincí, jež vzniky podle návrhu Josefa Oplištila v České mincovně. Na lícní straně mincí je ztvárněn arch kolků s hodnotou 1 K s vytrženým prostředním kolkem. Tato cenina se pak promítá na rubové straně mincí. V horní části mincovního pole lícní strany jsou dále umístěna heraldická zvířata z velkého státního znaku, po obvodu mince je název státu ČESKÁ REPUBLIKA a označení nominální hodnoty mince 10 000 korun. Rubové straně zlatých mincí dominuje kolek v hodnotě 1 K vytržený z archu zobrazeného na lícní straně a symbolicky položený na bankovku Rakousko-uherské banky 100 K vzor 1912. Po obvodu mince je text ČESKOSLOVENSKÁ MĚNA a letopočty 1919–2019.
ČNB vydává zlaté mince ve dvojím provedení – v běžném zpracování s vroubkovanou hranou v počtu 3 200 kusů a ve špičkové (proof) kvalitě s vysoce leštěným mincovním polem, matovaným reliéfem a hladkou hranou v počtu 6 900 kusů.
Nominální hodnota mincí 10 000 korun není totožná s prodejní cenou. Ta je výrazně vyšší a zohledňuje především aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Mince lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů.
Zlatá pamětní mince k výročí zavedení československé měny je součástí dvou mimořádných ražeb k oslavě 100 let vzniku republiky a české koruny. Druhá mimořádná emise z 23. října 2018 připomněla 100. výročí vzniku Československa.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
