Aktuálně:

Odchodům lékařů má zabránit závazek zůstat až čtyři roky v Česku

11.02.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Odchodům lékařů má zabránit závazek zůstat až čtyři roky v Česku

Úbytku lékařů má zabránit závazek, že zůstanou po skončení studia tři až čtyři roky pracovat v Česku.

Odchody sester mohou zastavit výsluhy nebo peníze na bydlení. V pořadu TV Prima Partie to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O všech opatřeních se podle něho nyní jedná.

V českých nemocnicích chybí asi tři tisíce sester, problémem lékařů je zejména stárnutí. Česko má méně absolventů medicíny v přepočtu na obyvatele než Rakousko, Slovensko či Maďarsko. Naopak více než Německo či Polsko.

Pokud student medicíny absolvuje lékařskou fakultu, pokračuje v přípravě na atestaci na takzvaném rezidenčním místě. Zřizují je nemocnice i soukromé ambulance, medici se na nich dále vzdělávají pod dohledem zkušených lékařů. Lékařské fakulty platí ministerstvo školství, rezidenční místa resort zdravotnictví.
Podle poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) ale studenti chystanou změnu nevítají. „Jak jsem hovořil s mladými lékaři, tak se na to zatím moc dobře nedívají. Je potřeba brát v úvahu, že dnes už jsou tak dobře jazykově vybaveni, že nemusí dělat atestační zkoušku u nás. Jsou schopní ji složit už v zahraničí,“ uvedl v pořadu. Ministerstvo by proto podle něj s nimi mělo jednat.
Další možností je podle poslance podporovat už studenty medicíny. Například Kraj Vysočina jim dává stipendium při studiu, pokud se smluvně zavážou, že budou po dokončení fakulty pracovat nějakou dobu v kraji. Podle ministra pomůže zabránit odchodům z regionů i předatestační příprava lékařů v menších okresních nemocnicích. „V minulosti byli lékaři nuceni jít na praxi do fakultních nemocnic a pak se do okresních třeba už nevraceli,“ dodal Vojtěch.
Dotace na jedno rezidenční místo vzdělávajícího se lékaře je od 1,4 milionu korun do 2,5 milionu na rok podle oboru. Vypisují se pro praktiky, pediatry, chirurgy nebo psychiatry. Celkem to je letos 600 milionů korun, podle ministra by to mohl být i dvojnásobek, pokud by se zavázali zůstat v Česku. Minimálně 55 procent z částky musí jít na plat školícího se lékaře, nejvýše 20 procent jako odměna pro jeho školitele.
Odchody lékařů jsou podle České lékařské komory dlouhodobý problém. Do zahraničí jdou nejen čerství absolventi, ale ještě více i lékaři s kvalifikací. Podle dat z roku 2016 odchází do ciziny každý pátý vystudovaný lékař. Cílové země pro české lékaře jsou především Velká Británie, Německo a Rakousko. Odchody se za posledních šest let zdvojnásobily.
Nedostatek sester mají vedle zvyšování platů změnit také výsluhy po odpracovaných letech, podobně jako to je u policistů a vojáků, nebo příspěvek na bydlení. Rozpočet by výsluhy stály asi půl miliardy korun ročně v prvních letech, postupně by částka vzrostla asi na čtyři miliardy korun ročně. Příspěvek na bydlení, který by podle ministra mohl být pět až šest tisíc korun měsíčně, by přišel na stejnou částku. Ministerstvo financí ale zatím výsluhy odmítá.
Za pět let do roku 2017 vzrostly odměny sester o 27 procent. Všeobecné sestry a porodní asistentky pobíraly v roce 2017 téměř 34 tisíc korun. Podle ministra je v současné době průměr kolem 36 tisíc korun a v některých větších nemocnicích i přes 40 tisíc korun.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.