pro děti z chudých rodin až na sto milionů korun. Po jednání koaliční rady to řekla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová. Na bezplatné školní stravování by tak podle ní nově mělo dosáhnout až pětadvacet tisíc potřebných dětí namísto současných osmi tisíc.

Dotační program ministerstva školství funguje od roku 2015. „Neznamená byrokracii pro školy, nežene školy ani rodiče na úřad práce pro nějaké potvrzení,“ řekla Valachová. Také podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je posílení programu nejlepší cestou, jež nepředstavuje vyšší administrativní náročnost.
Posouzení životních poměrů konkrétních rodin a dětí je podle Valachové na řediteli školy, který může flexibilně reagovat. „Nedochází ke stigmatizaci dětí. Nedochází k tomu, že bychom se dívali na děti skrze peněženky rodičů nebo skrze sociální systém,“ doplnila.
Místopředsedkyně poslanců ČSSD zároveň uvedla, že zmíněný program necílí na mateřské školy. Nadále však bude pro ně pokračovat podpora z evropských peněz z programu ministerstva práce a sociálních věcí. „Tu máme zajištěnou do roku 2020. Potom se z hlediska hospodárnosti budeme dívat na to, co vyjednáme z evropských peněz v roce 2021, co bude pokračovat z národních zdrojů, jestli například u mateřských škol přeci jen školní stravování nezahrneme do něčeho, na co se mohou rodiče spolehnout, že stát jako službu zajistí. Ale to je otázka až na rok 2021 a dále,“ řekla Valachová.
Od roku 2021 chce koalice oba programy vnímat jako celek a nastavit dotační systém na jednu linii spolupráce mezi ministerstvy školství a práce. „Samozřejmě se nebráníme debatě a bude záležet na kondici rozpočtu v letech 2021 a 2022, co dokážeme rodičům jako službu směrem k dětem zajistit,“ uzavřela Valachová.
Vládní koalice tak minimálně pro příští rok nebude prosazovat zavedení obědů do škol zdarma. Bezplatné obědy pro všechny děti ze školek a prvního stupně základních škol původně navrhla ČSSD. Vyšlo by to ročně asi na 5,4 miliardy korun. Ministr školství Robert Plaga (ANO) pak přišel s tím, že by bezplatné stravování měli mít školáci z mateřských a základních škol s přídavkem na děti, tedy z rodin s příjmem do 2,7násobku životního minima. Stálo by to na rok asi 1,7 miliardy.
ČTK

Autor článku

Petr Vrabec

Předchozí článek Astratex posiluje management, novým ředitelem je Ladislav Bárta

Další článek První online pivní výčep Peevo.cz rozšiřuje rozvoz mimo Prahu

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

{NADPIS}

{LABEL}

{POPISEK}

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Šéf kampaně TIZSA měl kompromitující materiály na Orbána. Zničil je

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Péter Tóth, šedá eminence strany Tisza, přiznal, že měl v ruce kompromitující materiály na Orbánovu vládu. Místo špinavé kampaně je ale zničil. Jak se dají vyhrát volby bez skandálů?

{NADPIS}

{LABEL}

{POPISEK}

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Koalice se shodla na rozšíření programu namísto obědů zdarma

Sdílet

Hodnotit

Doporučujeme

Vyhledávání