Aktuálně:

ČNB loni snížila ztrátu na 3,8 miliardy korun ze čtvrt bilionu

13.01.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB loni snížila ztrátu na 3,8 miliardy korun ze čtvrt bilionu

Česká národní banka loni snížila ztrátu na 3,8 miliardy korun z 243,2 miliardy korun v roce 2017.

Vyplývá to ze zveřejněných údajů o bilanci ČNB. Důvodem snížení ztráty je loňský vývoj kurzu koruny. Centrální banka dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2018, uvedla banka.
Ztráta ČNB za loňský rok je podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera pouze kosmetická. „To bylo dáno tím, že kurz koruny na konci roku 2018 byl nepatrně slabší než v závěru roku 2017. Díky slabší koruně, a to zejména vůči dolaru, tak ČNB nezaznamenala ztráty z měnového přecenění devizových rezerv, jako tomu bylo například v roce 2017,“ uvedl. Dále upozornil, že kvůli rozkolísanosti na akciových trzích akciové portfolio ČNB bylo v minulém roce pravděpodobně ve ztrátě přesahující pět procent. „Přecenění slabší korunou však uvedené ztráty do velké míry vykompenzovalo,“ dodal.
Devizové rezervy centrální banky v korunovém vyjádření činily ke konci loňského roku zhruba 3,204 bilionu korun. Meziročně rezervy v korunách stouply o zhruba 53 miliard. Za jejich růstem v posledních letech byl především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do dubna 2017 vynaložila dva biliony korun za nákup eur. V eurech před zahájením intervencí činily devizové rezervy zhruba 35 miliard eur, nyní jsou 124,5 miliardy eur. Proti prosinci 2017 stouply devizové rezervy v eurech o 1,18 miliardy.
Ztrátu z roku 2017 ČNB částečně snížila využitím 60,1 miliardy korun z rezervního fondu. „Její zbývající část ztráty ve výši 183,2 miliardy korun zůstane ponechána v bilanci jako neuhrazená ztráta předchozích účetních období,“ uvádí Roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB za rok 2017. Ta tak nyní zřejmě mírně stoupne.
ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává také dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.
Hospodářské výsledky ČNB:

Rok Zisk/ztráta
2018 – 3,8 mld. Kč
2017 – 243,2 mld. Kč
2016 46,5 mld. Kč
2015 – 0,549 mld. Kč
2014 56,6 mld. Kč
2013 73,1 mld. Kč
2012 2,9 mld. Kč
2011 35,4 mld. Kč
2010 – 9,7 mld. Kč
2009 18,5 mld. Kč
2008 29,1 mld. Kč
2007 – 37,5 mld. Kč

Zdroj: ČNB
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.