Vláda podpořila návrh zákona pro případ tvrdého brexitu

, řekl ČTK vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Speciální předpis pro případ, že by v březnu Británie odešla z EU bez dohody s unií, připravilo ve spolupráci s dalšími úřady jeho ministerstvo. Zákon počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během něhož bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU. Vláda bude usilovat o to, aby Sněmovna návrh schválila už v prvním čtení.
Absence úpravy by se podle vnitra dotkla zhruba pět tisíc Britů působících na českém pracovním trhu. Celkem v ČR legálně pobývá okolo osmi tisíc občanů Spojeného království. Bez přijetí úpravy by se Britové v Česku ocitli ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Nemohli by bez povolení v Česku kontinuálně pracovat nebo být automaticky součástí zdravotního a sociálního systému. Předpis má zajistit Britům reciproční zacházení s ohledem na britské garance směrem k evropským občanům, kteří budou v době brexitu pobývat v Británii. Ti mohou podle dokumentu tamní vlády automaticky v zemi pobývat a pracovat na základě platného dokladu totožnosti až do 31. prosince 2020, uvedlo vnitro.
„Pokud bychom daný zákon nepřijali, ohrozili bychom tím i přibližně 40 tisíc českých občanů, kteří žijí v Británii. To rozhodně nechceme,“ uvedl Hamáček. Kdyby totiž podle něj Česká republika negarantovala práva britských občanů, hrozilo by zpřísnění podmínek pro české občany ve Spojeném království. Zdůraznil, že všechna navržená opatření jsou podmíněná reciprocitou z britské strany.
Konkrétní úpravou přispěly do předpisu vedle vnitra také ministerstva práce a sociálních věcí, školství, zdravotnictví, financí a spravedlnosti. Naopak ministerstva kultury, průmyslu, zahraničních věcí, zemědělství, obrany a životního prostředí nenašla oblast, kterou by bylo třeba v souvislosti s tvrdým brexitem speciálně upravit. Kvůli krátkému času na přípravu materiálu se nekonalo obvyklé připomínkové řízení na ministerstvech.
Hospodářská komora České republiky dnes v prohlášení uvedla, že český byznys chce, aby i v prvních dnech po případném tvrdém brexitu fungoval pohyb zboží mezi Velkou Británií a EU bez cel a zdlouhavých kontrol na hranicích. „Velká Británie je pro Českou republiku důležitým exportním partnerem. Nejde ale pouze o přímý export…Mnohé firmy dodávají komponenty například do Německa, kde se dále zpracovávají a Německo následně exportuje své zboží do Velké Británie. Brexit může mít zásadní vliv na tento reexport a zasáhnout tak firmy, které se na něj zatím vůbec nepřipravují,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ocenil činnost české vlády v otázce přípravy na možnost tvrdého brexitu a zároveň adresoval ministerstvu vnitra dopis, v němž v souvislosti s brexitem formuloval bezprostřední priority českého byznysu.
Datum odchodu Británie z EU je stanoveno na 29. března 2019. V současné chvíli je tak nejzásadnější otázkou, zda britský parlament podpoří dohodu premiérky Theresy Mayové o brexitu. Hlasování se po odkladu uskuteční v polovině ledna. Dokument čítající 585 stran, který již podpořili premiéři 27 zemí EU, se týká mimo jiné udržení práv občanů EU v Británii či vyrovnání finančních závazků Spojeného království vůči unii. Zahrnuje rovněž přechodné období po brexitu do roku 2020 či otázku neexistence standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Zástupci ostatních členských států již loni v prosinci oznámili, že se nechystají domluvenou dohodu znovu otevírat. V případě, že by Británie odešla bez dohody, hrozí takzvaný tvrdý brexit, který vyvolává obavy z nejisté budoucnosti, a to jak mezi firmami, tak občany EU žijícími v Británii a naopak.
ČTK