Aktuálně:

Ministerstvo: Loni byly dokončeny čtyři kilometry nových dálnic

02.01.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ministerstvo: Loni byly dokončeny čtyři kilometry nových dálnic

Letos byly v Česku dokončeny čtyři kilometry nových dálnic.

Na rekonstruované dálnici D1 stavební firmy předaly k užívání 26 kilometrů. Dokončeno bylo také 15 kilometrů silnic první třídy. ČTK to sdělily ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Sněmovní opozice pomalé tempo výstavby kritizuje. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který je ve funkci víc než čtyři roky, poukazuje na to, že jeho předchůdci přípravu staveb zastavili.

Vláda v loňském programovém prohlášení uvedla, že chce do roku 2021 zprovoznit 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů nových a 100 kilometrů opravené D1. V letošním roce zahájily stavební firmy stavbu 54 kilometrů nových dálnic a 16 kilometrů silnic první třídy. Na rekonstruované D1 to bylo 21 kilometrů.
Vláda je kvůli pomalé výstavbě a opravám silnic dlouhodobě terčem kritiky, podle expertů je tempo výstavby pomalé i nyní. Například podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce je problém především v přípravné fázi, která v Česku trvá zpravidla více než deset let. V letech 2018 až 2020 předpokládá Pelc výstavbu zhruba 50 kilometrů dálnic.
Kritikou nešetří ani opozice. „Když se ministr vymlouvá na své předchůdce první rok ve funkci, je to standardní. Druhý rok je to už drzost. Nevím, jak nazvat ´odvahu´ svádět svoji neschopnost na své předchůdce pátým rokem ve funkci,“ napsal o víkendu na twitteru šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Ťok oponoval, že Kalousek jako ministr financí stopnul peníze na přípravu staveb a teď si stěžuje, že nejsou. Ministerstvo dopravy se kritice brání také poukazem na délku zahájených silničních staveb.
V současné době je rozestavěno 192 kilometrů dálnic (včetně oprav na D1) a silnic prvních tříd. Na nové úseky dálnic připadá zhruba 70 procent. Nejdelšími úseky jsou Hradec Králové – Smiřice na D11 (15,46 km), Časy – Ostrov na D35 (14,7 km) a Přerov – Lipník na D1 (14,32 km).
Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou a v příštím roce budou brněnská D1, jihočeská D3, karlovarská D6, chomutovská D7, hradecká D11, ale také obchvat Frýdku-Místku na D46 a D56, pokračování dálnice D48 nebo obchvat Otrokovic na D55,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
K zahájení stavebních prací je podle něj na příští rok připraveno dalších 172 kilometrů dálnic a silnic první třídy.
Seznam rozestavěných dálnic a silnic první třídy v ČR:

Stavba Délka (km)
D1 Přerov – Lipník 14,32
D1 Humpolec – Větrný Jeníkov – modernizace 13,58
D1 Mirošovice – Hvězdonice – modernizace 7,65
D3 Bošilec – Ševětín 8,14
D3 Ševětín – Borek 10,68
D6 Lubenec – obchvat 4,86
D6 Nové Strašecí – Řevničov 5,55
D6 Řevničov – obchvat 4,20
D11 Hradec Králové – Smiřice 15,46
D11 Smiřice – Jaroměř 7,15
D35 Časy – Ostrov 14,70
D46 Olšany – mimoúrovňová křižovatka 1,10
D48 Frýdek-Místek – obchvat 8,57
D48 Rybí – Rychaltice 11,53
D55 Otrokovice – jihovýchodní obchvat 3,14
D56 Frýdek-Místek – připojení na D48 2,31
I/11 Opava – severní obchvat 1,63
I/11 Ostrava – Rudná – hranice okresu Opava 6,66
I/13 Třebušice – mimoúrovňová křižovatka 1,35
I/15 Kravaře – obchvat 2,72
I/16 Slaný – Velvary 12,90
I/19 Kámen – obchvat 2,41
I/21 Nová Hospoda – Kočov 2,95
I/21 Trstěnice – Drmoul 5,02
I/38 Znojmo – obchvat 3,54
I/41 Brno – zkapacitnění ulice Dornych 1,33
I/42 Brno – velký městský okruh Žabovřeská I 1,80
I/53 Lechovice – obchvat 4,60
I/55 Přerov-Předmostí – mimoúrovňová křižovatka s ČD 1,46
I/57 Krnov – severovýchodní obchvat 7,75
I/58 Příbor – Skotnice 2,97
Celkem 192,05
Z toho dálnic 132,98
Z toho silnic I. třídy 59,07

Zdroj: ministerstvo dopravy
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.