Finanční produkty při poklesu akcií a dluhopisů letos nevynášely

Nejvýnosnější bylo stavební spoření, naopak penzijní připojištění ani bankovní vklady vesměs nepřekonaly inflaci. Většina podílových fondů skončila v minusu, vyplývá z ankety ČTK mezi analytiky.

„Králem mezi produkty s cílem zhodnotit finanční prostředky s roční investovanou nebo spořenou částkou do 20 tisíc korun ročně se stalo stavební spoření. Po započtení státních příspěvků, úroků ze vkladů a odečtení nákladů spojených se smlouvou o stavebním spoření se zhodnocení pohybuje přes tři procenta ročně po dobu trvání spoření,“ řekl ČTK analytik společnosti Chytrý Honza Jiří Pospíšil.
Česká národní banka během roku čtyřikrát zvýšila úrokové sazby, když zvedla základní sazbu v průběhu roku z 0,5 bodu na 1,75 procenta. To se ale výrazněji neprojevilo na zvyšování úrokových sazeb bank u spořících nebo termínovaných vkladů. Bankovní vklady sice zaznamenaly růst úrokových sazeb, ovšem inflace rostla rychleji, uvedl šéfredaktor portálu Investujeme.cz Petr Zámečník.
Růst úrokových sazeb se podle něj projevil také v růstu výnosů dluhopisů. To ale nesvědčí dluhopisovým fondům, protože při růstu výnosů dluhopisů klesá cena cenných papírů, které mají dluhopisové fondy již nakoupeny v portfoliích. Stejný problém se negativně promítne do výnosu zejména transformovaných fondů.
Zhodnocení penzijního připojištění, které se týká smluv uzavřených do konce roku 2012, tak bude většinou jen mírně nad nulou. Penzijní společnosti ze zákona garantují, že v každém kalendářním roce musí hospodaření transformovaného fondu skončit nejhůře s nulou. U doplňkového penzijního spoření lze očekávat, že u většiny tzv. účastnických fondů bylo jejich zhodnocení nepříznivě ovlivněno poklesem cen dluhopisů a akcií. Nejnižší pokles je možné očekávat u fondů konzervativních a vyšší u dynamických.
„Rok 2018 byl pro kapitálové trhy hodně komplikovaný, plný černých labutí. To jsou jevy, které se nedají ekonomicky předpovědět a letos k tomu velkou měrou přispívali světoví politici,“ upozornil analytik společnosti Starteepo Dušan Jilčík. Americké trhy dokázaly zisky udržet až do října, ale komplikace ohledně brexitu, protahování americko-čínského obchodního sporu a zpochybňování americké centrální banky prezidentem USA Donaldem Trumpem vytvořily až panické podmínky, kdy přišly rázné příkazy z velkých investičních fondů k prodeji aktiv.
Výběry zisků tvrdě dopadly i Německo, kde je akciový trhy nejníže za 2,5 roku a jejich index DAX ztratil 19 procent. Český index PX zakončil se ztrátou devět procent.
Akciové podílové fondy tak letos podle Pospíšila většinou skončily v minusu, po výrazném růstu v minulém roce. Nejhorší výsledek byl patrný u fondů zaměřujících se na rozvíjející se trhy. Dluhopisové fondy byly zase pod vlivem klesajících cen dluhopisů. Naopak nejlépe si vedly realitní fondy, které investují do nemovitostí v především v ČR, a to díky pokračujícímu růstu jejich cen.
„Kdo by čekal, že inverzně vůči akciovým ztrátám a nervozitě bude růst zlato jako bezpečný přístav, ten se také nedočkal. Zlato začátkem roku začínalo na 1318 dolarech, v létě pokleslo na 1173 dolarů (-11 procent) a nyní se obchoduje za 1275 (-3,5 procenta). To, že jsou komodity velmi kolísavé, se ukázalo i na ropě. Ta dokázala do října vystoupat o 27 procent na 76 dolarů (za barel), rok pak zakončila -29 procent proti začátku roku,“ uzavřel Jilčík.
ČTK