Aktuálně:

ČNB zvyšuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta

15.12.2018, Autor: Petr Vrabec

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
ČNB zvyšuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta

Vývoj českého finančního sektoru byl letos příznivý a banky zůstaly odolné i vůči potenciálním negativním šokům včetně hluboké recese.

Ukázaly to výsledky zátěžových testů a hodnocení ČNB zveřejněné v publikaci Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory – prosinec 2018.
Analýzy ČNB však současně ukazují, že se domácí ekonomika letos posouvala dále v růstové fázi finančního cyklu, přičemž se zároveň zvyšovala zranitelnost bankovního sektoru vůči případnému zhoršení ekonomické situace. Bankovní rada ČNB proto rozhodla o zvýšení proticyklické kapitálové rezervy pro všechny úvěry poskytnuté na domácím trhu na 1,75 procent s účinností od 1. ledna 2020.
V případě, že by pokračovala vysoká dynamika poskytování úvěrů, zvyšovala se rizika spojená s financováním nákupu realit a dále by narůstala zranitelnost bankovního sektoru, je ČNB připravena sazbu dále zvyšovat. Pokud by naopak došlo k obratu ve finančním cyklu a nadměrnému zhmotňování přijatých rizik, ČNB sazbu bez prodlení sníží nebo úplně rozpustí.
Rozhodnutí bankovní rady o zvýšení proticyklické kapitálové rezervy znamená, že makroobezřetnostní i měnová politika ČNB v současnosti působí jedním směrem, což přispívá k udržení stability české ekonomiky i jejího finančního sektoru. Domácí banky mohou díky své ziskovosti i nadále posilovat kapitál, aniž by se tím omezoval prostor pro poskytování úvěrů,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Většina bank splňuje souhrnný kapitálový požadavek ČNB. Banky mají za předpokladu přiměřené dividendové politiky dostatečný prostor na navýšení proticyklické rezervy i na růst svých úvěrových portfolií.
Proticyklická kapitálová rezerva byla zavedena jako důležitý nástroj makroobezřetnostní politiky v rámci Evropské unie v roce 2014. Tuto rezervu mají povinné instituce vytvářet na základě pokynů regulátora v období nadměrného růstu úvěrů. Ten obvykle zvyšuje finanční nerovnováhy a vede k růstu systémového rizika. Naopak v období poklesu ekonomické aktivity, doprovázeného rostoucími ztrátami z úvěrů, by měla být tato rezerva „rozpouštěna“, aby nefinanční podniky a domácnosti měly nadále přístup k úvěrům bez nadměrně zpřísněných podmínek.
ČNB tuto sazbu poprvé využila na konci roku 2015, kdy ji s účinností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procent. Od té doby ČNB zvyšuje proticyklickou kapitálovou rezervu bank již popáté. Aktuálně uplatňovaná sazba činí 1 procent. ČNB již dříve oznámila její zvýšení na 1,25 procent od 1. ledna 2019 a na 1,5 procent od 1. 7. 2019. Bližší informace k tomuto rozhodnutí jsou uvedeny v Opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy IV/2018.
Ve svém rozhodnutí bankovní rada zohlednila, že optimistická očekávání ohledně budoucího vývoje příjmů domácností a cen aktiv včetně nemovitostí podporují poskytování úvěrů. V úvahu vzala i skutečnost, že ceny bydlení se přes zvolnění tempa růstu i nadále zvyšují a zůstávají podle odhadu ČNB nadhodnocené a že ziskovost bank podporují momentálně mimořádně nízké ztráty ze špatných úvěrů, jejichž úroveň však není z dlouhodobého hlediska udržitelná.
Doporučené limity ukazatele LTV (poměru výše úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) banky převážně dodržují. Úvěry s LTV v rozmezí 80–90 procent činily v prvním pololetí 2018 zhruba 10 procent objemu nových úvěrů, čímž byl v rámci sektoru dodržen doporučený 15procent limit. Limity zohledňující příjem žadatelů, tedy limity ukazatelů DTI (výše celkového dluhu v poměru k ročnímu příjmu) a DSTI (podíl splátky dluhu na čistém měsíčním příjmu) platí teprve od 1. října 2018 a ČNB je poprvé vyhodnotí až v květnu příštího roku.
S ohledem na zpomalování dynamiky cen rezidenčních nemovitostí, rychlý růst příjmů domácností a zastavení nadhodnocování cen bytů považuje ČNB aktuální hodnoty doporučených limitů za postačující a nepokládá za nezbytné je nyní dále zpřísnit. Při zohlednění přetrvávajícího nadhodnocení cen bydlení a převažujícího oceňování zástav podle kupních cen však pokládá ČNB stávající limity LTV i nadále za hraniční.

ČNB současně informuje, že od příštího roku mění načasování zveřejnění publikace dokumentů Zpráva o finanční stabilitě a Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Obdobně jako u měnové politiky bude ČNB od května zveřejňovat rozhodnutí bankovní rady o nastavení proticyklické rezervy nebo dalších obezřetnostních nástrojů tiskovou zprávou v den projednání bankovní radou a komentovat je bude tentýž den na tiskové konferenci guvernéra. Poprvé se tak stane 23. května 2019 a 28. listopadu 2019. S odstupem dvou týdnů, tedy 11. června a 13. prosince, pak ČNB vydá celé znění dokumentů a nově také zápis z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.