Aktuálně:

Vláda asi odmítne zavedení snížené sazby daně z nabytí realit

22.10.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda asi odmítne zavedení snížené sazby daně z nabytí realit

Zejména kvůli očekávaným rozpočtovým dopadům vláda zřejmě odmítne návrh Pirátů na zavedení druhé, snížené sazby daně z nabytí nemovitých věcí.

Piráti chtějí dvouprocentní sazbou, která by existovala vedle současné čtyřprocentní, zpřístupnit vlastní bydlení větší části obyvatel. Kabinet ale o možném zlepšení dostupnosti bydlení v souvislosti s nynějším trendem, kdy ceny realit rostou, podle podkladů pro středeční schůzi zapochybuje.
Dvouprocentní sazba by se vztahovala podle pirátského návrhu na nemovitosti s cenou do čtyř milionů korun. U nemovitostí nad tuto cenu by nabyvatel zaplatil dvě procenta ze čtyř milionů a čtyři procenta z částky nad tuto cenu. Piráti připojili k návrhu řadu dalších podmínek. Daň z nabytí platí kupující, pokud se na obchod nevztahuje osvobození.
Podle odhadu ministerstva financí by mohlo splňovat podmínky pro sníženou sazbu až zhruba 70 procent nabyvatelů nemovitostí a přijetí návrhu by tak mohlo způsobit pokles inkasa státního rozpočtu v řádech miliard korun ročně,“ stojí v předběžném stanovisku vlády pro zákonodárce, kteří budou o pirátské předloze rozhodovat. Na této dani vybere stát ročně kolem 12 miliard korun.
Pro získání nižší sazby by nabyvatel nesměl podle předlohy vlastnit jinou nemovitost k bydlení, ani v ní mít alespoň poloviční podíl. Nesměl by vlastnit podíl v bytovém družstvu. Kupující by také musel mít v době podání daňového přiznání a placení daně registrováno v dané nemovitosti trvalé bydliště. Naplnění většiny podmínek by ale podle vládních legislativců nemohla finanční správa ověřit. Například evidence podílů v bytových družstvech podle nich vůbec neexistuje, finanční správa také nemůže zjistit, zda nabyvatel nevlastní nemovitost určenou byť i jen částečně k bydlení v zahraničí.
Návrh Pirátů také upravuje osvobození od daně z nabytí u nových nemovitostí. Piráti ho chtějí zúžit pouze na fyzické osoby, které jsou českými občany nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Má to podle nich zabránit obcházení zákona a vyhýbání se dani tím, že firma koupí nemovitost určenou k bydlení a zájemce následně koupí podíl v této firmě.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.