Aktuálně:

Hypotéky v ČR jsou mezi zeměmi EU šesté nejdražší

15.10.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hypotéky v ČR jsou mezi zeměmi EU šesté nejdražší

Průměrné úrokové sazby hypoték se v Evropě pohybují od 1,09 procenta v Dánsku a 1,56 procenta ve Francii

, až po 3,44 procenta v Maďarsku a 4,4 procenta v Polsku. ČR je s průměrnou sazbou 2,2 procenta šestou nejdražší zemí. Vyplývá to z analýzy společnosti ChytryHonza.cz, která vychází z dat Eurostatu, Evropské centrální banky a Crédit Foncier.
Srovnání ale není úplně objektivní v tom smyslu, že například ve Francii je běžná doba fixace dvacet let, zatímco v ČR je to tři až deset let. Například v létě 2018 byla průměrná sazba ve Francie kolem 1,6 procenta na dvacet let, zatímco v Česku to bylo 2,5 procenta při kratší fixaci. Češi jsou tedy méně zadlužení, ale na splátkách zaplatí víc,“ uvedl ředitel ChytryHonza.cz Nicolas Eich.
Nejvíce dluží za hypotéku lidé v zemích severní Evropy (Dánsko, Finsko, Irsko, Velká Británie a Švédsko), které tvoří 18 procent evropské populace. Na tyto země připadá 33 procent celkových evropských hypotečních úvěrů. Průměrné zadlužení vlastníků nemovitostí je tam 81 775 eur (cca 2,1 milionu korun), dvojnásobek evropského průměru. Důvodem je především dynamičtější vývoj ekonomiky, vyšší podíl domácností splácejících úvěr na bydlení, delší splatností úvěrů i kulturními tradice.
Obyvatelé jižní Evropy (Kypr, Španělsko, Řecko, Itálie, Malta a Portugalsko) se zadlužením řadí pod evropský průměr. Na čtvrtinu evropské populace připadá 17 procent nesplacených hypoték. V průměru dluží vlastníci nemovitostí 26 947 eur (zhruba 697 tisíc korun), což je 35 procent pod evropským průměrem. Je to způsobeno především dopadem poslední hospodářské krize, která ovlivnila trh s nemovitostmi v některých zemích.
Nejméně zadlužené jsou domácnosti ve východní Evropě (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, ČR, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko), kde připadají čtyři procenta z celkového objemu nesplacených hypoték na 20 procent populace Evropy. Průměrný zůstatek hypotečního úvěru na vlastníka nemovitosti je 6 576 eur (170 tisíc korun), což je méně než šestina evropského průměru. Pouze deset procent domácností má hypotéku nebo nějaký úvěr. Ceny nemovitostí jsou zde na nižší úrovni ve srovnání se zbytkem Evropy.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.