Aktuálně:

Soukromníci mají méně peněz než lidé ve veřejném sektoru

12.09.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Soukromníci mají méně peněz než lidé ve veřejném sektoru

Odboráři vyrazili do hlavního města, prý na manifestační mítink.

Tentokrát jich nebylo tolik, jen něco přes tisíc, tak je jejich bossové raději schovali do sportovní haly, žádný Václavák. Tato akce měla být prvním řinčením zbraní před vyjednáváním o růstu mezd. Odbory dlouhodobě tlačí zejména na zvyšování mezd ve veřejné službě a nově i na zkracování pracovního týdne. Při své mediální rétorice ovšem nezmiňují nebo zkresleně interpretují některá důležitá fakta a čísla.
Předně jde o strukturu zaměstnanosti. V současnosti se na tvorbě ekonomického bohatství země podílí jeden milion podnikatelů, dva a půl milionů jejich zaměstnanců a půl milionu zaměstnanců velkých korporací. Tedy, plus mínus čtyři miliony lidí. Naproti, ve veřejných službách pracuje zhruba 3,7 milionu lidí. To představuje poměr 92,5 procenta.
Další věcí, kterou by odboráři při svém tlaku na růst mezd ve veřejné službě o deset procent měli zmiňovat, jsou průměrné mzdy. Podle informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje ministerstvo práce, loni průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 30 930 korun. Naproti tomu ve veřejných službách se vyplácela průměrná mzda ve výši 31 970 korun. K tomu odboráři, jak se nechala slyšet místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová, požadují zkrácení pracovní doby, a to bez ztráty na mzdě. Přitom zaměstnavatelé při jednání tripartity odmítali zvyšování mezd zejména kvůli tomu, že výdělky rostou rychleji než produktivita práce. To by se při zkrácení pracovní doby nůžky mezi mzdou a produktivitou rozevřely ještě více.
Je jasné, že stát potřebuje veřejné služby, jako jsou nemocnice, školy, hasiči či policisté. Ovšem je nabíledni, že více než co jiného by měl proběhnout komplexní audit veřejných služeb ohledně efektivity a potřebnosti. Protože to vypadá, že si žijeme dlouhodobě nad poměry. Není přece normální, aby ve veřejných službách pracovalo skoro tolik lidí, jako těch, kteří na to celé vydělávají. Notabene, při vědomí toho, že stát dlouhodobě hospodaří se schodky. Navíc, tito lidé ve veřejných službách v průměru dostávají vyšší plat než ti, kteří na jejich výplaty vydělávají. To také přece není normální, notabene spravedlivé, že?
https://www.ekonomickymagazin.cz/2018/06/podnikatele-maji-jasno-rust-platu-brzdi-statni-otesanek-video/


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.