Aktuálně:

Malé a střední podniky loni více využívaly evropské peníze

18.07.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Malé a střední podniky loni více využívaly evropské peníze

Malé a střední podniky loni využily na investice zhruba třicet miliard korun ze zvýhodněných evropských zdrojů, jako jsou například Evropská

investiční banka nebo Evropský investiční fond. V meziročním srovnání jde o téměř stoprocentní nárůst, uvádí analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) a Evropské investiční banky (EIB). O materiálu včera představitelé asociace a banky informovali na tiskové konferenci. Z analýzy dále vyplývá, že za očekáváním zaostávají české firmy v čerpání peněz z tzv. Junckerova balíčku, tedy Evropského fondu pro strategické investice.
Předseda AMSP Karel Havlíček upozornil, že jde o peníze na investice, a ne na provoz. „Malé a střední firmy a živnostníci nemají dnes větší problém získávat provozní úvěry. Ve financování investic je ale situace komplikovanější. Z tohoto pohledu finanční nástroje z EU, které podporují investiční aktivity, dávají smysl,“ uvedl.
Analýza uvádí, že EIB loni vyčlenila pro ČR 977 milionů eur (cca 25,2 miliardy korun), z toho 95 procent bylo určeno pro malé a střední podniky. Předloni EIB poskytla 526 milionů eur. Firmy nejvíce peníze od EIB využívají na záruky nebo zprostředkované úvěry směřující do průmyslu, inovací, služeb a obchodu. Loni tak peníze od EIB využilo 15 tisíc podnikatelů.
Stejně podle analýzy roste obliba Evropského investičního fondu (EIF), kde loni zhruba dvě tisícovky českých podnikatelů vyčerpaly 191 milionů eur (4,9 miliardy korun). V tomto případě jde o investiční projekty s vyšší mírou rizika. Předloni v EIF bylo pro ČR 105 milionů eur.
Za očekáváním podle analýzy zůstává využívání tzv. Junckerova balíčku. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) byl spuštěn v roce 2015 s cílem vytvořit v rámci EU investice za 315 miliard eur. Dosud se zatím v celé EU podařilo díky přímým zdrojům fondu za 58,9 miliardy eur vytvořit investice za 294,2 miliardy eur. Česká republika zatím dokázala od roku 2015 využít 569 milionů eur a vytvořit tak investice za 2,7 miliardy eur. Ve vazbě na HDP zaujímá Česko ve využívání zdrojů EFSI 18. místo. Valnou většinu peněz v ČR využily malé a střední podniky, celkem zatím zhruba 4000 podniků s 60.000 pracovníky.
Velké investiční projekty se zárukou EFSI zatím v ČR chybí. Sice existují, jsou ale financovány z dotací evropských strukturálních a investičních fondů. Další důvod pro zatím nulový počet velkých investičních projektů v Česku představuje i roztříštěnost investičního prostředí v České republice a problémy spojené s novelou stavebního zákona, která měla přípravu investic zjednodušit a urychlit, či zákonem o veřejných zakázkách,“ uvedla ředitelka české pobočky EIB Hana Nylander-Kaloudová.
ČTK


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.