Aktuálně:

Lidovci navrhnou snížení DPH u palivového dříví na deset procent

11.07.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Lidovci navrhnou snížení DPH u palivového dříví na deset procent

Lidovci navrhnou snížení sazby DPH u palivového dříví ze současných patnácti na deset procent.

Návrh dnes ve Sněmovně představil exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uplatnit ho chce při projednávání vládního daňového balíčku. Podle něj by snížení ceny za dříví na otop pomohlo vyřešit problémy s přebytkem dřeva kvůli kůrovci.
Jurečka obhajoval při debatě o kůrovcové kalamitě své kroky v boji s tímto škůdcem s tím, že opatření nebyla tehdejší koaliční vládou nijak zpochybňována. Odmítl mimo jiné tvrzení, že by za jeho ministrování nebyla výsadba druhově pestrých lesů namísto smrků, které tvoří polovinu českých lesů. Za bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) se podle Jurečky v praxi nezměnilo v boji s kůrovcem vůbec nic. „Žádnou konkrétní věc ta vláda neudělala,“ uvedl.
Jurečkův nástupce Jiří Milek (za ANO) v květnu kvůli zanedbanému postupu proti kůrovci odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Podepsal také novelu vyhlášky o opatřeních k ochraně lesa, která klade větší důraz na vyhledávání napadených stromů. Vyhláška umožňuje také v napadených lesích vyhlásit krizový stav.
Jurečku za současný kalamitní stav dnes obvinilo zejména SPD Tomia Okamury. ODS zase vinu vidí na straně ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), a to kvůli nedostatečné kontrole a nápravným opatřením. Ministr se hájil mimo jiné tím, že má jednoho inspektora na 64 tisíc hektarů lesů.
Mnohé frakce navrhly různým způsobem zaúkolovat ministerstva a vládu, aby Sněmovně předložily analýzy současného stavu a přijala opatření pro potlačení kalamity. Například Piráti, kteří sněmovní jednání o kůrovci iniciovali, požádali ministerstva zemědělství a obrany o analýzy šíření kůrovce, provedených protiopatření a sankcí ve státních a vojenských lesích. Chtějí je do konce října. Podobné obecnější požadavky měla za TOP 09 její místopředsedkyně Markéta Pekarová Adamová.
ODS ústy Jana Zahradníka vyzvala vládu, aby připravila a začala provádět „akční plán záchrany českých lesů“ a seznámila s ním Sněmovnu na schůzi loňského 14. září. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik doporučil vládě legislativní změny, dotační podporu nestátních vlastníků lesů nebo revize strategických dokumentů, které se týkají hospodaření v lesích.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.