Kromě jiného se věnuje také strategickému poradenství rodinným firmám, a to především v otázkách mezigeneračních převodů, vhodného nastavení holdingových struktur či optimálních forem exitu z firem. Jeho oblíbenou disciplínou je oblast mezigeneračního předávání majetku a architektury svěřenských fondů.

Rozhovor s JANEM PAVELKOU, majitelem advokátní kanceláře Pavelka s.r.o. a předsedou Asociace rodinných firem.

Podcast s Janem Pavelkou si můžete poslechnout také zde.

Dlouhodobě se zaměřujete především na problematiku korporátního práva se zaměřením na přeměny a prodeje společností, finanční právo a mezinárodní daňové plánování. Jak se to v průběhu let změnilo?

Naši kancelář jsme založili v roce 2015 jako kancelář butikového typu, která cílí na privátní klientelu a rodinné firmy a zaměřuje se na transakční poradenství, přeměny a restrukturalizace společností, což se doposud nijak zásadně nezměnilo. Řekl bych, že v průběhu uplynulých pět let docházelo spíše k menším dílčím změnám, které spočívaly v našem postupném vývoji jako fungujícího týmu a jako specialistů na danou problematiku. Konkrétní podoba poradenství, které poskytujeme, se zároveň mění společně s tím, jak se mění naši klienti, což jsou zejména české rodinné firmy, a jejich potřeby.

Jako zásadní a velice čerstvou změnu vnímám rozšíření portfolia našich služeb o audit, účetní a daňové služby a rovněž služby týkající se poradenství v oblasti finančního řízení, a to díky spolupráci, kterou jsme navázali s Petrou Štogrovou Jedličkovou a Helenou Šulcovou, a vytvořili tak společně silnou poradenskou skupinu.

Vedle fúzí a akvizic se věnujete také právu obchodních společností, právnímu poradenství v rámci transakcí s výrazným daňovým aspektem a evropské právo, se specializujete i na poskytování komplexních poradenských služeb pro privátní klientelu a rodinné firmy. Jak vidíte dnes status rodinných firem?

Počet rodinných firem v České republice stále narůstá a s nimi i jejich vliv na celkovou ekonomiku našeho státu. Rodinné firmy významně přispívají ke stabilitě národní ekonomiky. Důvodem je zejména jejich nadčasovost, zapojení více generací, silný pocit zodpovědnosti a důraz na kvalitu, profesionalitu a efektivní solidaritu.

V tomto ohledu mohu zmínit Průzkum Odolná firma 2020, který probíhal pod hlavičkou Asociace rodinných firem. Z jeho vyhodnocení vyplývá, že sedmdesát čtyři procent hodnocených rodinných firem je možné zařadit do kategorie odolná firma. Je to zejména vysoká flexibilita, houževnatost, pospolitost a schopnost rychlé reakce a rozhodnutí, která rodinným firmám pomáhá reagovat na nenadálé externí podněty a šoky a dodává jim schopnost efektivně čelit výkyvům a změnám na trhu. Jejich přístup jim umožňuje pružně reagovat na uspěchanou turbulentní dobu a diversifikovat své aktivity a mitigovat tak přicházející rizika a hrozící nástrahy.

Vaší oblíbenou disciplínou je oblast mezigeneračního předávání majetku a architektury svěřenských fondů. Svěřenské fondy se dostaly do povědomí díky premiérovi. Jak vy se díváte na problematiku svěřenských fondů?

Jak říkáte, svěřenské fondy pana premiéra jsou poměrně často zmiňovaným pojmem v českých médiích v poslední době. Bohužel však tato reklama pro ně nebyla úplně dobrá a nabila zbraň kritikům, dle nichž budou svěřenské fondy v budoucnu využívány k praní špinavých peněž či skrývání skutečných vlastníků. Tato domněnka je však mylnou představou.

Svěřenský fond byl do českého práva zaveden již v roce 2014, konkrétně účinností tzv. nového občanského zákoníku, což již není úplně nedávno, a za tu dobu se u nás založilo přes 2 500 svěřenských fondů.

Svěřenské fondy využíváme nejčastěji při řešení zcela obvyklých rodinných záležitostí a situací. Svěřenské mohou být využívány k zabezpečení rodinného majetku, mohou sloužit k předcházení možných konfliktů v rodině a přispět k jasnému rozdělení majetku a určení nástupnictví již za života rodičů. Nejčastěji je našimi klienty vyhledávána kombinace správy, ochrany a mezigeneračního předání rodinného majetku, kterou svěřenské fondy dokáží perfektně zajistit.

Jste předsedou Asociace rodinných firem. Jak se jich z vašeho pohledu a zkušeností dotkla současná ekonomická a koronavirová krize?

Velice mě těší, že na základě dosavadních setkání a komunikace s vlastníky rodinných firem mohu říct, že pro většinu rodinných firem není současná koronavirová krize smrtelnou ránou. České rodinné firmy jsou silné, nedá se však samozřejmě říci, že by se jich krize vůbec nedotkla. Doba vládních restrikcí je náročná, např. i vzhledem k tomu, že po více než půl roce koronavirové pandemie se až v posledním měsíci vytvořilo jakési předvídatelné schéma opatření (tzv. PES). Do té doby probíhalo jak vydávání vládních restrikcí, tak k poskytování finančních podpor naprosto nekoordinovaně a nepředvídatelně. Na jaře byla jistě pro podstatnou část podnikatelů nejzásadnější otázka času, kdy se k nim aspoň minimální forma státní podpory dostane. Stát v tomto ohledu svou roli nezvládl, když nedal podnikatelům žádnou možnost se na nezbytné restrikce připravit a zároveň finanční prostředky uvolněné na podporu podnikatelů nepřicházely po dobu dlouhých týdnů v důsledku byrokratické zátěže.

V současné době je velmi aktuální generační výměna v rodinných firmách. Jaká je podle vás nastupující generace majitelů firem?

Nastupující generace je velmi houževnatá, má chuť a sílu podnik rozvíjet. Rodinní nástupníci mnohdy v rodinném podniku pracují již od mládí, podnik tedy dobře znají a oproti svým rodičům mnohdy lépe vidí slabé stránky firmy ve vztahu k současným podnikatelským trendům.

Jaké možnosti má majitel firmy, kde nastupující generace nemá o převzetí firmy zájem?

V případě, že nastupující generace ani nikdo jiný z okruhu blízkých zakladatele firmy nemají zájem firmu převzít, zpravidla dochází k prodeji firmy. Na rozhodnutí prodat svůj rodinný podnik navazují často měsíce práce počínaje výběrem vhodného potenciálního zájemce, což je často i nejobtížnější úkol celého procesu. Vlastníci rodinných firem mají často vybudované již poměrně silné vazby např. k zaměstnancům, ale i k celému podniku, který svýma vlastníma rukama vybudovali, a nechtějí své „dítě“ předat do rukou někomu, z koho mají pocit, že by s ním nezacházel nejlépe.

Vedle prodeje mají vlastníci rodinných firem možnost např. vložit svůj podnik do svěřenského fondu a zajistit vedení profesionálním managementem. Díky tomu již neleží břímě spojené s řízením podniku na nich, zároveň však mohou fungování stále přihlížet a uplatňovat určité množství svého vlivu. Nastupující generace tak nemusí rodinný podnik přímo převzít, ale prostřednictvím výplat ze svěřenského fondu budou mít zajištěné finanční prostředky např. pro realizaci vlastních podnikatelských záměrů.

Ve světě mnoho dnešních korporátních firem začínalo právě na bázi rodinných firem. Jsou určitou páteří vyspělých ekonomik. Jak je tomu u nás?

Rozhodně je tomu u nás velmi podobně. Rodinné podnikání bylo sice po dlouhá léta úspěšně likvidováno režimem, který zde v minulém století vládl, ale řekl bych, že o to usilovněji se majitelé rodinných firem do svých podnikatelských snů po revoluci pustili a teď v tomto ohledu úspěšně doháníme západní svět.

Zapojením vícero generací do rodinného podnikání přispívá ke stabilitě samotného podniku, ale i celé ekonomiky. Rodinné podniky, které jsou zde po dlouhá léta budovány s důrazem na kvalitu, na spokojenost zákazníka i na vztahy a fungování podniku uvnitř, mají dostatečný fundament a sílu překonat krizi a přispět k opětovnému rozhýbání národní ekonomiky.

Říká se, že v dalších a dalších generacích se ztrácí možnost nástupnictví. Jsou takové predikce i u nás?

My to takto zatím nevnímáme, zájem na předávání rodinného majetku další generaci u našich klientů i členů Asociace rodinných firem stále převažuje nad prodejem.

V jakých oborech se v současnosti nejvíce prosazují rodinné firmy?

To se z mého pohledu nedá jednoznačně určit, ale z veřejně dostupných databází a průzkumů víme, že v současnosti není žádný obor, v němž by rodinné firmy neměly vůbec žádné zastoupení a opanovaly jej pouze velké korporace. Naprosto nezastupitelnou roli rodinných firem vidíme např. ve výrobním průmyslu, jelikož právě rodinné podniky se často snaží zvrátit pohled okolního světa na Českou republiku jako na „montovnu“, tím, že přichází na trh s novými inovativními produkty.

V současnosti se mnoho věcí přenáší do on-line prostoru. Doba je velmi rychlá a je zde tlak na inovace. Jsou podle vás na to rodinné firmy připraveny?

Z našeho pohledu ano, ale právě v tomto je kladen velký důraz právě na nastupující generaci majitelů, kteří se v moderních technologiích a trendech lépe orientují. Právě ti by měli do českých firem přinést mladou dravou krev společně s nápady na modernizaci a inovaci.

Kde mohou rodinné firmy získat investice na modernizaci a inovace?

Pro vlastníky rodinných firem často nepřichází v úvahu, aby do firmy vstoupil, ač s minoritní účastí, investor zvenčí, a proto jsou většinou voleny formy bankovního financování. Vzhledem k tomu, že role rodinných firem nabývá v posledních letech na významu pro národní ekonomiku, jsou také čím dál více rozšířené a hlavně dostupné různé státní podpory, dotace, investiční pobídky a daňové úlevy spojené s investicemi a modernizací.

U rodinných firem, kdy je podnik velmi úzce spjat s osobou vlastníka, je také často využíváno vnitřní financování, kdy vlastník pro účely provedení investice vloží do firmy finance např. prostřednictvím příplatku mimo ZK či zápůjčkou.

Jak se v průběhu krize změnilo fungování Asociace rodinných firem?

Zásadní změnou oproti běžnému chodu je určitě přechod na různé online platformy, tak je tomu momentálně téměř všude. Pravidelné semináře a setkání členů se již nějakou dobu nekonala u nás na Vinohradech, ale prostřednictvím online setkání na dálku. Samozřejmě je těžké nahradit přes počítač atmosféru, která je v místnosti při osobním setkávání, na druhou stranu online platformy umožňují setkávání většího množství lidí.

Co se týká zaměření našich akcí, seminářů či přednášek, snažíme se v této době zaměřit především na aktuální témata a předávat důležité informace, které podnikatelé momentálně nejvíc potřebují, ať už se týkají dotačních programů a jiných podpor, restriktivních opatření vlády, daňových změn, ale i zvládnutí práce a fungování na home office a přes MS Teams či obecného strategického poradenství pro zvládnutí krize.

Co byste poradil rodinám, které se v současné době rozhodnou pro rodinné podnikání?

Z pohledu podstaty rodinného podnikání, a tedy zejména z pohledu toho, že se najednou vztahy v rámci rodiny, rodinné hodnoty a běžné fungování rodiny začne mísit s hodnotami firemními a s chodem podniku, bych doporučil nastavení od počátku jasné struktury, hodnot, pozic jednotlivých členů rodiny a zejména jasných pravidel. Jedná se o jakousi formalizaci rodinných vztahů, ideálně může být sepsána rodinná ústava či správně nastaven svěřenský fond a jeho vnitřní pravidla, což všechno napomáhá předcházet konfliktům v rodině, které se velmi snadno přenášejí z rodiny na podnik a naopak.

Jaká největší rizika a jaké výhody má současná situace pro rodinné firmy?     

To se samozřejmě liší v závislosti na jednotlivá odvětví. Mnoho rodinných firem si vyzkoušelo, že jsou silnější, než si myslely, dokázaly krizi ustát a třeba se z ní i určitým způsobem poučit. Mnoho firem dokázalo velmi rychle a flexibilně na změnu trhu zareagovat. Vyjdou tedy s krize s vědomím, že mají silný fundament, loajální zaměstnance a zdravou firemní kulturu a podnikatelskou strategii. Na druhou stranu v nejpostiženějších odvětvích, jakými jsou cestovní ruch, pohostinství apod. zabere nejspíš hodně času a hodně úsilí, aby se firmy vrátily na svou pozici před krizí, rizikem pak může být nadměrné zadlužení při lepení ztrátové sezóny. Já však věřím, že většina krizi zvládne.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Archív Jana Pavelky