Recenze novely zákona o důchodovém pojištění

Datum předložení: 25. 5. 2023

Autor: Vláda

Hodnocení EM: 70%

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo ke konci roku 2022 v předčasném důchodu asi 680 tisíc lidí, což je o 38 tisíc více než před třemi lety a o 156 tisíc víc než v roce 2021. Podíl předčasných starobních důchodů u nás narůstá dlouhodobě. Před dvaceti lety bylo v předčasné penzi 12 % starobních důchodů a nikdo si nepřipouštěl, že jejich podíl dál poroste. Dost možná to souvisí i s tím, jak se plíživě prodlužuje věk pro odchod do řádného důchodu. Pracovat déle o rok nebo o pět, to už je zkrátka rozdíl.

Když se v devadesátých letech jednalo o prodloužení důchodového věku, Richard Falbr, tehdejší táta pracujícího lidu, místo pořádání pompézních tiskovek, obcházel politiky a vyjednával zmírnění, které by ulevilo lidem v těžkých profesích po zrušení pracovních kategorií s dřívější penzí. První zákon o předčasném poskytování starobního důchodu tak spatřil světlo světa už v roce 1994. Všechno nějakou dobu fungovalo, jenže pro důchodový systém je rozdíl, jestli do předčasné penze chodí deset nebo třicet procent oprávněných osob. Chybně nastavený algoritmus, který předčasný odchod koncem loňského roku zvýhodnil před odchodem řádným, tomu nasadil korunu. 

Nestalo se tak mimochodem poprvé. K obdobné situaci, kdy důchody přiznané v daném roce byly po zvýšení vyšší než důchody přiznané v roce následujícím, došlo též v letech 2019 a 2020, jenže tehdejší vláda to ignorovala. Zvýšený zájem o předčasné důchody taktéž doprovází každou restriktivní legislativní úpravu, k níž došlo v letech 2003, 2009 a 2011. Z lidí, odcházejících do předčasného důchodu, jich polovina odejde maximálně do jednoho roku před dosažením důchodového věku. Naštěstí pouze necelých 10 % odchodů do předčasného starobního důchodu je o více než 3 roky před dosažením důchodového věku. 

Co tedy nyní vláda navrhuje? Snížení motivace k předčasným důchodům spočívá v tom, že potřebná doba pojištění pro vznik nároku na předčasný starobní důchod má být prodloužena z dosavadních 35 let na alespoň 40 let doby pojištění, včetně náhradních dob pojištění. Součástí návrhu je i zpřísnění a sjednocení koeficientů krácení za předčasnost. Dochází k zrušení hodnot o 0,9 % a 1,2%, každé započaté 90denní období bude rovnou penalizováno částkou odpovídající vždy 1,5 % výpočtového základu. Dojít by mělo též k vynětí procentních výměr trvale krácených starobních důchodů vyplácených před dosažením důchodového věku z valorizací důchodů.

V oblasti valorizace řádných důchodů se navrhují hned tři úpravy pravidel, které jednoduše řečeno zbrzdí zvyšování důchodů. V první řadě má být zrušeno sledování dvou statistických indexů růstu cen, z nichž se vybírá ten aktuálně výhodnější. Zachován zůstane pouze index životních nákladů domácností důchodců, což je pro důchodce paradoxně méně výhodné: na rozdíl od indexu spotřebitelských cen zde nejsou zohledněny náklady na bydlení. Druhou novinkou je snížení zápočtu růstu reálné mzdy při zvyšování důchodů z jedné poloviny na jednu třetinu. V tomto případě se jedná fakticky o návrat k pravidlům platným do roku 2017. 

Třetí novinkou ke snížení růstu důchodů je nahrazení valorizace v mimořádném termínu úpravou, podle níž bude vypláceno zvýšení částečně v jednotné výši v podobě dočasného přídavku k důchodu a částečně v závislosti na výši vypláceného důchodu jako zvýšení procentní výměry, které bude mít fakticky rovněž dočasnou povahu, neboť bude absorbováno zvýšením v lednu následujícího roku. Na výši důchodů vyplácených v lednu roku následujícího po roce, v němž byl přiznán dočasný přídavek, nebude mít existence dočasného plnění vliv a díky tomu budou důchody navýšeny méně, než by tomu bylo podle současných pravidel. 

Podle opozice jsou mimořádné valorizace nahrazeny jakousi kvazi sociální dávkou, která se nepropíše do řádné valorizace, což zhruba vystihuje podstatu věci. Pokud však opozice současně tvrdí, že důchodový účet,  jehož schodek je pro letošní rok odhadován na 80 miliard, je plus mínus vyrovnaný, nevidí si tak trochu do úst. Nejspíš je to tím, že má máslo na hlavě. Namísto slibované reformy hnutí ANO v minulých letech prosadilo takové úpravy důchodů, včetně výchovného, díky nimž se  možná staly více spravedlivými, rozhodně však ještě méně udržitelnými než dřív. Aktuální vládní návrh sice rovněž žádnou reformou není, alespoň ale kráčí opačným směrem. 

Souběžně platí, že to nejsou jen důchodci, na kom je třeba šetřit. V tomto ohledu si však vláda počíná dosti schizofrenně, což jí sráží body. Vedle důchodů jsou výraznými položkami rozpočtu také výdaje na zdravotnictví nebo školství, kde vláda indexuje a přidává, jakoby se nechumelilo. A to už nemluvíme o obraně, kam nasype o 50 miliard víc než v letošním roce, aniž by bylo jisté, zda je resort dokáže smysluplně utratit. Pak tu máme rodičovskou, kde se vládní strany hádají, kolik a jak moc přidají. Padají různé sumy i termíny, ale jediné správné číslo pro letošní i příští rok je nula. Pokud chce vláda krotit schodky a inflaci, nemůže souběžně šlapat na brzdu i na plyn. 

Foto: Pixabay

Zdroj: Redakce EM