Aktuálně:

Brazilci mohou nově zaplatit daně kryptoměnami

25.02.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Brazilci mohou nově zaplatit daně kryptoměnami

Jedna z velkých brazilských bank nabízí daňovým poplatníkům novou a pohodlnou možnost, jak uhradit své závazky pomocí kryptoměn.

Podle prohlášení, které 11. února zveřejnila brazilská banka Banco do Brasil, je nyní „možné“, aby brazilští daňoví poplatníci zaplatili své daňové účty pomocí kryptoměn v rámci společné iniciativy s brazilskou kryptografickou firmou Bitfy.

K dispozici je Brazilcům, kteří mají své kryptoměny uloženy u společnosti Bitfy, která bude v celém systému hlavní partner banky. Kromě pohodlí, které přináší zákazníkům, může „rozšířit“ používání a přístup k ekosystému digitálních aktiv s „celostátním pokrytím“ a zároveň mít komfort renomované banky poskytující ochranu spotřebitelů.

V prohlášení se uvádí, že uživatelé kryptoměn se setkají s jednoduchým procesem, kdy se jim zobrazí daňové údaje spolu s částkou realů, oficiální měny Brazílie, kterou je třeba převést na zvolenou kryptoměnu, aby mohli zaplatit účet.

Graf: Vývoj hodnoty Bitcoinu od začátku letošního roku

Zdroj: Google Finance

Daňoví poplatníci se ke svému daňovému účtu dostanou naskenováním čárového kódu což je v Brazílii oblíbený způsob platby, který využívají například k zakoupení tzv. „boletos“, tedy jízdenek do veřejné dopravy.

Tento krok přichází poté, co brazilské město Rio de Janeiro začalo v říjnu 2022 přijímat kryptoměny jako platby za daně. V prosinci 2022 byl v Brazílii přijat regulační rámec, který legalizuje používání kryptoměn jako platební metody v rámci země. Zákon pravděpodobně vstoupí v platnost v červnu letošního roku.

V květnu 2022 bylo občanům Brazílie sděleno, že budou muset platit daně z obdobných kryptoobchodů, například ze směny bitcoinu za ethereum. Ne všichni investoři do kryptoměn v Brazílii však musí své obchody ohlašovat. 

Regulátor stanovuje, že daň z příjmu by měli platit pouze investoři, kteří s kryptoměnami obchodují v hodnotě větší než 35 000 realů (zhruba 150 000 Kč).

JAN ŠINCL, spolupracovník CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.