Ideální bydlení: pro mladé čím větší, tím lepší, pro starší je lákavější menší kompromis

Během života se často mění naše názory – nejen na svět, ale i na to, co považujeme za ideální bydlení. V mládí toužíme po velkém bytě v centru města, v pozdějším věku je pro nás vysněné bydlení ve vlastním a v menším.
Vyplynulo to z aktuálního výzkumu Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) mezi Čechy ve věku 18–30 let a 50–65 let. Co však obě generace spojuje, je touha mít někde alespoň kousek zahrady.
Rozdílný názor na ideální bydlení mezi mladými a staršími je vidět zejména ve velikosti obytné plochy. „Čím větší, tím lepší,“ zní téměř unisono od mladých. Více než třetina z nich sní o bytu s rozlohou
70–100 m² a další třetina považuje za ideál byt s více než 100 m². Naopak polovina Čechů ve věku nad 50 let se spokojí s bydlením o ploše 50–70 m².
Tato rozdílná generační představa o bydlení snů odráží nejen maximální očekávání, která mají od života mladí, a realističtější očekávání lidí s životními zkušenosti, ale i rozdílné požadavky, které na bydlení jednotlivé generace mají.
„Představa celoživotního bydlení je dnes spíš iluzorní – s tím, jak se mění naše životní priority i životní styl, měníme, upravujeme a rekonstruujeme bydlení. V každé životní fázi proto člověk přemýšlí o tom, jak změní bydlení, aby mu vyhovovalo, a samozřejmě jak bude tuto změnu financovat,“ řekl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. „Rozdílnost v pohledu generací na bydlení vychází také z toho, že mladá generace hledá bydlení, kde založí rodinu a vychová děti, a očekává tedy nárůst počtu členů domácnosti. Naopak starší generace řeší bydlení po odchodu dětí ze společného domova,“ doplňuje Jiří Šedivý.
Zahrádka spojuje generace
Mezigenerační pohled je rozdílný i na umístění ideálního bydlení – pro třetinu mladých ve věku 18–30 let je to centrum města, aby měli blízko za zábavou a posezení s přáteli. Oproti tomu bydlet v centru města láká jen dvanáct procent lidí nad padesát let. Naopak pro necelou pětinu Čechů 50+ je atraktivní bydlení na chatě či chalupě a na významu a důležitosti získává také to, zda je bydlení bezbariérové či je případně k dispozici nějaká forma pečovatelské péče. Pro mladé je naopak ideál bydlení s terasou (třetina dotázaných) a bazénem (pětina dotázaných).
Jedno však Čechy spojuje napříč generacemi – perfektní bydlení je to, kde je aspoň kousek zahrady. Tím se opět potvrzuje, že jsme národem zahrádkářů a kutilů. Po zahrádce u vysněného bydlení touží třicet pět procent mladých Čechů a čtyřicet pět procent ve věku 50+.
Češi chtějí do penze ve vlastním
AČSS ve svém výzkumu zjistila, že tři čtvrtiny Čechů ve věku nad 50 let bydlí ve vlastním bytě či domě. „Vlastní bydlení u nás patří k nejčastější formě ‚důchodového‘ zajištění. Je za tím pragmatická úvaha – pokud nemusíte z penze platit nájem, protože bydlíte ve vlastním, výrazně to ulehčí vašim výdajům v pozdním věku,“ komentuje Jiří Šedivý.
Nicméně pokud si takové bydlení pořídíme například ve třiceti na hypotéku, musíme počítat s tím, že ho budeme muset později upravit, aby pohodlně sloužilo i v penzi. Na tyto rekonstrukce je ideální stavebko či úvěr od stavebních spořitelen. „I pro starší generaci je vhodné, aby využívala spořicí produkty stavebních spořitelen. Je fajn spořit vnoučatům, ale i v tomto věku musíme myslet sami na sebe a na své potřeby. Stavebko má proto mezi způsoby optimálního zajištění na stáří své významné místo,“ říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
     
Foto: Pixabay
Zdroj: Adison