Uklidnit současnou zjitřenou atmosféru okolo coronavirové krize by chtěly dvě známé české advokátky – Daniela Kovářová, prezidentka Unie rodinných advokátů, bývalá ministryně spravedlnosti a Jana Zwyrtek Hamplová, a předsedkyně Unie sebevědomé samosprávy, nositelka titulu Právník roku.
V provolání nazvaném Nenechme se rozdělit, obě advokátky vyzývají ke vzájemné toleranci v situaci, kdy vládní opatření rozdělila společnost na ty, kteří je odmítají, a na ty, které je akceptují. „Vláda vyhlásila nouzový stav. Někdo s ním souhlasí, jiný ne, mnoho lidí tleská, zatímco jiným vadí a ubližuje. Je to téma, které štěpí národ, což považujeme za horší důsledek než roušky a rušení akcí,“ píší v úvodu prohlášení.
Možná podle nich nebylo nutné přikazovat a zakazovat – slušným by stačilo doporučení, neslušní stejně neposlechnou. „Doufaly jsme do poslední chvíle, že vláda svým občanům bude víc věřit. Sami se přece chceme a umíme chránit – podle situace, podle svého zdraví, podle místních podmínek a vlastního citu chráníme sebe, své děti, své rodiče a okolí. Děláme to tak celý život už celá staletí.“
Jak dále uvádějí, vláda zvolila plošné příkazy, zákazy a omezení, které se vyhlašují snadněji než doporučení a vysvětlování. Ať si o nich myslíme cokoli, musíme s nimi nejbližší dobu žít. Na to, jak nyní reagovat, zklidnit emoce, které vidíme a slyšíme přicházet ze všech stran, kritiky, nenávist, odmítání? „Nenechme se rozdělit. Nedovolme štěpení národa na dvě nesmiřitelné části. Věřme sami sobě a udělejme pro sebe maximum možného.“
V pěti bodech pak doporučují, jak bychom se měli v dalších dnech chovat:
- Dýchejme!V nezbytnou dobu v rouškách a po zbytek času v bezpečí, v přírodě nebo tam, kde to bude možné, bez roušek – svobodně vstřebávejme kyslík, jak to jen jde. Potřebují ho naše těla i naše duše.
- Chápejme se!Ať už jsme pro roušky, nebo proti nim, ať se chceme scházet, nebo souhlasíme s omezováním. Nikdo nemá patent na pravdu a urážkami se nepřesvědčíme. Se vzájemným pochopením to celé zvládneme lépe.
- Usmívejme se!Při každé příležitosti, i když k tomu právě moc důvodů nenajdeme. Úsměv pomáhá, protože nabíjí. Usmívejme se na sebe i v rouškách, nouzovému stavu navzdory.
- Přemýšlejme!Přežili jsme světové války, socialismus, kruté zimy, záplavy i horká léta, přežili jsme hospodářské krize. Tento nouzový stav přežijeme taky. Nic jiného nám ani nezbývá.
- Žijme!Nenechme si vzít malé drobné radosti, žijme své každodenní životy, jak to jen jde. Radujme se z maličkostí, z přátel, z práce, z aktivit, jež nám činí radost. O to vše se opírejme, když nám budou docházet síly a když se nám bude zdát, že této době nerozumíme.
„Chovejme se k sobě tak, jak bychom chtěli, aby se ti druzí chovali k nám. I když spolu nesouhlasíme. Nepřipusťme, aby nás rozdělila nebo rozhádala tato doba, jakkoliv bude dlouhá. Vyhlášení nouzového stavu jsme nemohli ovlivnit, ale v našich rukách je společně ho zvládnout tak, abychom se jako občané této země nehádali. Proč cítíme nutnost to připomenout? Abychom pro samé hádky nepřehlédli jiné, pro naši zemi stejně důležité věci. Nenávist a slepota mohou být nemoci mnohem nebezpečnější,“ uzavírají advokátky své provolání.
JUDr. Daniela Kovářová
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
Foto 1: archiv Daniely Kolářové
Foto 2: archiv Jany Zwyrtek Hamplové
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
