Aktuálně:

Vyhlídky zlata v roce 2023 jsou slibné

19.01.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vyhlídky zlata v roce 2023 jsou slibné

Silný americký dolar a vysoké reálné úrokové sazby měly být pro trh zlata v roce 2022 značnou výzvou, ale nepodařilo se jim táhnout zlato dolů po celý kalendářní rok.

I když jsou tyto dva faktory pro pohyb ceny nezbytné, samy o sobě mohou být nedostatečnými hnacími silami a při analýze trhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. 

Rok 2022 byl učebnicovým příkladem toho, jak se mohou různé zdroje poptávky a nabídky vzájemně vyvažovat a poskytovat zlatu jeho jedinečnou stabilitu. Institucionální poptávka (ETF/OTC/futures) byla slabá, retailová poptávka naopak silná, ale vůbec nejčastěji zlato nakupovaly světové centrální banky. Obecně pak platí, že vyšší úrokové sazby oslabují přitažlivost drahých kovů jako zajištění inflace a zvyšují náklady příležitosti na držení nevýnosného aktiva.

Rychle rostoucí úrokové sazby srazily ceny zlata v loňském roce z maxima 2 069,89 dolarů, kterého komodita dosáhla v březnu až na 1 613,60 dolarů v září.

Zdroj: Refinitiv Datastream

Cena zlata se poté, co v pondělí 9. 1. 2023 dosáhla osmiměsíčního maxima, mírně ochladila, protože slabé posílení dolaru bylo kompenzováno představiteli Federálního rezervního systému, kteří zopakovali svůj agresivní postoj vůči inflaci. Předpokládá se, že v roce 2023 nicméně cena zlata překročí hranici 2 000 dolarů.

JAN ŠINCL, spolupracovník CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.