Aktuálně:

Schmarcz: Utrpení středních tříd: Proč pravice ztrácí voliče? Protože je naštvala

14.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

98 votes, average: 3,98 out of 598 votes, average: 3,98 out of 598 votes, average: 3,98 out of 598 votes, average: 3,98 out of 598 votes, average: 3,98 out of 5
Schmarcz: Utrpení středních tříd: Proč pravice ztrácí voliče? Protože je naštvala

Střední třída je základem společnosti. Bývá nejpočetnější, je nositelem kulturních a mravních hodnot a motorem blahobytu. Skládá se vesměs z pilných, vzdělaných, zodpovědných lidí, kteří solidně uživí sebe a rodinu, nicméně vše si musejí „odmakat“ a nejsou žádnými rentiéry. Tradičně patří k oporám pravice.

Nyní však vláda Petra Fialy právě u nich nejvíce ztrácí, což je hlavní příčina zaostávání koalice SPOLU za Andrejem Babišem. A proč to?„Jejich kabinet“ právě na ně nakládá více než na jiné a oni jsou naštvaní.

Příslušníci středních tříd obvykle nejvíce odnesou ekonomické otřesy. O ty nejchudší se moderní stát blahobytu postará, propad jim v zásadě nahradí a oni jsou na tom plus mínus stejně. Což je možné proto, že nemají tak vysoké náklady, z nichž velkou částí kryjí dávky i v časech, kdy je dobře. Bohatých se krize nedotknou skoro nikdy, neboť mají dost vysoký polštář. Možná se jejich majetek ztenčí, ale nemusejí měnit styl. Ti uprostřed na tom nejsou tak zle, aby dosáhli na pomoc a ne tak dobře, aby se jim nesnížila životní úroveň.

Lze přitom říci, že střední třídy jsou zvyklé si nestěžovat a obvykle absorbují těžkosti bez toho, aby výrazně zvyšovali společenské napětí. Platí to i pro důsledky války a zdražení energií. Po celé dva nejtěžší roky si kabinet držel jejich podporu. Přestože si museli odříkat, neboť právě na ně nejvíce dopadl propad reálných příjmů zaviněný vysokou inflací. Na Fialu a spol. dostali zlost paradoxně až ve chvíli, kdy nejhorší už bylo za námi. Proč? Inu nepochopili (a vcelku logicky), proč je právě tehdy začal kabinet trestat.

Rozumní lidé ze středních vrstev se dokázali smířit s tím, že se dočasně musejí uskrovnit. Dobře věděli, že za zdražování mohou Vladimír Putin, který zahájil agresi vůči Ukrajině a Andrej Babiš, který svým bezuzdným rozhazováním roztočil kola inflace. Ta byla vysoká už před válkou (v čase předání moci dosáhla meziročně 9,9 %) a explozivní nárůst cen v důsledku invaze ji ještě více „nakopl“. Tohle ještě kabinet o sympatizanty nepřipravilo. Až to, co přišlo pak.

Příznivci pravice očekávali, že když jsme konečně „z bláta venku“, začne vláda plnit program a sliby, kvůli kterým ji volili. Že nezačala rázně snižovat výdaje během první „děsivé dvouletky“, to jí docela s chutí odpustili. Chápali, že na to nebyla doba. Jenže když se země konečně zvedla, inflace se vrátila na normální čísla, začaly opět růst mzdy i ekonomika, stalo se cosi divného. Místo aby premiér Petr Fiala a ministr Financí Zbyněk Stanjura škrtli zbytečné výdaje, zvýšili daně. A selektivně právě svým voličům.

Pracující rodiny a živnostníci odnesli neschopnost či nevůli uspořit něco z těch mnoha stovek miliard, jež stojí provoz státního bumbrlíčka (jen na platy vydá kolem půl bilionu). Místo aby jim „pravicový“ kabinet ulevil tím, že zredukuje onu milionovou armádu lidí placených erárem, naložil jim větší zátěž. Sebral jim slevy a OSVČ napálil výrazně vyšší odvody. Mnohé domácnosti tímto přišly o vyšší desítky tisíc korun ročně. A často právě ti, kteří tvořili základ elektorátu koalice SPOLU.

Obecně je sociální status středních tříd na Západě pod tlakem delší dobu. Ani ve Spojených státech už neplatí, že si mohou dovolit z jednoho platu dům, dvě auta, dovolené u moře a školné pro děti na universitě. Struktura ekonomiky a společnosti se zkrátka mění a pro ně k horšímu. Nicméně proč jim jejich postavení zhoršovat schválně? A proč jim tohle provede vláda, kterou volili? Přiznám se, že já sám nevím, dotčené rodiny nejspíše také ne – a obávám se, že to neumějí dostatečně zdůvodnit ani sami ministři.

Blíží se volby a mnozí prozápadně naladění jedinci varují před nástupem proruských sil. Jistě, ze slepenců kolem SPD a KSČM (Stačilo!) jde strach. Byl by však mnohem menší, kdyby si kabinet zbytečně a nepochopitelně neodradil ty, kteří vždy byli – a nadále měli být – jeho oporou. Jestliže se nyní poukazuje na rostoucí sloupečky, za nimiž se skrývá Tomio Okamura a Kateřina Konečná, tak v tom není hlavní problém, tyto radikální hlasy zde byly vždy (jen více rozdrobené). Jenže v průzkumech chybí ty pravicové…

Ve skutečnosti opozice nijak zvláště neexpanduje, jen se hlasy pro ni více koncentrují. To ODS, KDU-ČSL a TOP 09 chybí zhruba půl milionů hlasů z roku 2021 (Starostové s Piráty jsou pořád „na svých“). Tohle dělá ve výsledku ten propastný rozdíl. Jinými slovy: ANO, SPD a Stačilo! ani tak nezískávají, jako SPOLU ztrácí. Lze čekat, že se jí nakonec podaří oslovit alespoň část těch, kteří nyní „trucují“, ale nakonec přijdou ze strachu, aby se k moci nedostala ruská pátá kolona. Ale kolik jich bude?

Určitě by bylo jistější nesázet pouze na strašení Putinem a zkusit to s pozitivní motivací. Jednak už se to nebezpečně blíží citovému vydírání, jednak negace přece nemůže tvořit hlavní, nebo dokonce jediný prvek kampaně. Co by mohla vláda ještě udělat? Obávám se, že promeškala nejen tu první, ale i druhou šanci, když ani na začátku tohoto roku neudělala nic, aby napravila své katastrofální chyby. Nyní už daně a odvody nevrátí, ani nepřipraví reformu rozpočtových výdajů. Co alespoň účinná lítost?

Kdyby se Petr Fiala postavil před své (často bývalé) voliče, omluvil se jim za „utáhnutí opasků“, vysvětlil, že šlo o nutný dočasný krok a poděkoval jim za trpělivost… a poté se vytasil s dobrým konzervativním programem… Rázné škrty výdajů a aspoň návrhy změn zákonů o daních a pojistném, jež by pracujícím rodičům a živnostníkům vracely vše, co jim vláda vzala, to je asi poslední naděje, jak získat zpět přízeň středních tříd. Jinak se jejich utrpení promění v utrpení pravicových politiků, až budou sledovat volební výsledky.

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Martin Schmarcz 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.