Aktuálně:

Úředníci Finanční správy odmítají respektovat rozhodnutí soudu

15.11.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Úředníci Finanční správy odmítají respektovat rozhodnutí soudu

Finanční správa utrpěla další vážný šrám na své reputaci.

Soud zrušil zajišťovací příkazy, které loni vydala proti stavební firmě ze Vsetínska. „Soud dospěl k závěru, že zajišťovací příkazy nebyly opřeny o dostatečné skutkové důvody, které by svědčily o naplnění podmínek pro aplikaci tak mimořádného institutu, jakým je zajišťovací příkaz. Majetková situace a ekonomické chování žalobce nevykazovaly tak závažné nestandardní znaky, aby odůvodňovaly přistoupení k vydání zajišťovacích příkazů,“ píše se v odůvodnění rozhodnutí soudu.

Zajišťovací příkaz, to je už pár let zlý sen každého podnikatele v této zemi. Kvůli zajišťovacím příkazům čelí Finanční správa dlouhodobě kritice politiků i médií. Za dosluhující vlády byl její ředitel Janeček několikrát na koberečku ve sněmovně, kam si ho pozvali zástupci opozičních pravicových stran. Ministr Babiš a po něm ministr Pilný byli několikrát interpelováni s dotazem, co s tím hodlají dělat. Nic viditelného se však nestalo, naopak. Kauz přibývá.

Pro připomenutí, zajišťovací příkaz je jedním z nástrojů finančáků proti neplatičům daní. Pokud úředníci nabudou dojmu, že by jakákoli firma nemusela dostát svým daňovým povinnostem, mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, zadržet peníze nebo obstavit majetek. Desítky firem tento postup fakticky položil, protože ze dne na den nebyly schopny platit zaměstnancům či dodavatelům.

A v tom je podstata tohoto problému. Stačí pouhé podezření. Pouhé podezření úředníka. Úředníka bez významnější odpovědnosti. Zvlášť když ho podrží samotný ředitel Finanční správy. Dodejme, že několik firem uvažuje o arbitráži vedené proti státu. V případě úspěchu těchto firem, a podle rozhodnutí už několika soudů lze předpokládat jejich úspěch, to zaplatíme my všichni.

S posledním rozhodnutím soudu ovšem celá věc dostala ještě daleko obludnější rozměr. Finanční správa rozsudek nekomentovala, což se od ní tak nějak jako od orgánu státní moci čeká, ale budiž. Ovšem podle právního zástupce firmy Ondřeje Lichnovského navíc odmítla zadržované peníze napadené firmě vydat zpět. Prý s odkazem na podanou kasační stížnost. To znamená, že je teď u nás úředník vyšší soudu? Že orgán státní moci nemusí respektovat rozhodnutí soudu? To by byl velmi nebezpečný precedens, už teď mají kroky Finanční správy devastující dopady na veřejné mínění a důvěru ve státní aparát.

To by zasloužilo silnou politickou a mediální odezvu. Jenže v nastalé situaci dosluhující vlády, sestavování nové a zatím nesvolané sněmovny se toho zřejmě nedočkáme, protože politici teď řeší sami sebe. Pak musí jít na jednání schůze nové sněmovny především zákon o státním rozpočtu. Takže do té doby tady bude moci Finanční správa řádit jako černá ruka.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.