Aktuálně:

Švehla: Kurz koruny jako teploměr trhu

14.06.2023, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švehla: Kurz koruny jako teploměr trhu

Poslední, tedy květnový údaj o inflaci byl sice potvrzením sestupného vývoje zdražování, mediálně ale dostal přídomek „zklamání“. Trhy očekávaly pokles inflace pod 11 %, respektive očekávaly zvýšení cen za květen o pouhých 0,1 %, a ony ty ceny za měsíc stouply o 0,3 %. Takže výsledkem je roční míra inflace ve výši 11,1 %.

Bezprostřední reakcí na tento údaj bylo posílení kurzu koruny. Pravda dočasné, ale zřetelné. Přitom inflace z minulého měsíce a dnešní kurz koruny spolu nijak věcně nesouvisejí. Kurz koruny vůči Euru zajímá dovozce a vývozce, případně dlužníky či věřitele v cizích měnách a je to údaj žhavě aktuální. Cena naší měny, která se platí teď! Inflace je naopak údaj za minulý měsíc – a jak víme, zdražovaly energie, potraviny a restaurace, tedy produkty víceméně domácí. 

Především je potřeba vědět, jak funguje devizový trh, tedy tzv. Forex. Velmi zjednodušeně se dá říci, že je to on-line systém, do kterého jsou permanentně přihlášeni obchodníci, kteří zde nabízejí a poptávají určité sumy peněz v různých měnách. Obchodník tedy sedí u obrazovky, vidí různé nabízené ceny (kurzy) a zvažuje nákupy či prodeje tak, aby co nejlevněji koupit a co nejdráž prodat.

Představme si to v případě banky – ty jsou na devizovém trhu důležitými účastníky, protože denně nabízejí a poptávají velké sumy peněz. Banka kupříkladu ví, že bude zítra potřebovat pro svého klienta 10 milionů Eur. Její obchodník je tedy musí včas nakoupit a má v této výši poptávku. Nakupuje postupně, vnímá veškeré nálady a změny a spoustu nejrůznějších informací, aby mohl předvídat, co udělají ostatní obchodníci a zda se stávající kurz udrží nebo pohne některým směrem. Někdy hrají roli doslova vteřiny, které mohou stát miliony korun.

Když ve stejné bance zároveň během dne přistanou na účtech jejích klientů cizí měny, banka si je musí proměnit tak, aby je mohla co nejrychleji někde výhodně uložit nebo uplatnit pro jiného klienta, který si je chce půjčit. Proto je Forex místem čilého ruchu, a proto je také velmi citlivý na různé, i celkem nesouvisející informace.

„Trhy byly květnovou inflací zklamány“ znamená, že většina nejhlasitějších analytiků, pozorovatelů, podnikatelů a komentátorů čekala nižší číslo. Když je inflace vyšší, přinejmenším to znamená, že centrální banka (ČNB) nebude snižovat své úrokové sazby, že je naopak bude držet déle a bude mít také nadále zájem na pevném kurzu koruny. Toto je blesková úvaha obchodníka, který pozoruje nabídky a poptávky na devizovém trhu a má za úkol něco zde výhodně nakoupit či prodat. Když prodává Eura, chtěl by jistě utržit co nejvíc korun, vyhlíží tedy moment, kdy koruna alespoň o halířek oslabí. Setina koruny prezentuje při obchodování v milionech a stamilionech celkem velký objem peněz. Pokud je ale údaj o inflaci nepříznivý, signalizující spíš zpřísnění než uvolnění měnové politiky, bude tendence kurzu koruny spíš ke zpevnění. Proto obchodník rychle uzavře obchod při stávajícím kurzu, a proto jeho partner, který Eura nakupuje, tento kurz stejně rychle akceptuje. 

Během velmi krátké chvíle po zveřejnění květnové inflace kurz koruny posílil. Uskutečnilo se několik obchodů, silnější kurz po určitou dobu fungoval, ale kdo nespěchal a počkal, tomu kurz po nějaké době vyšel vstříc. Je dobré si uvědomit, že na obou stranách devizového trhu je silný zájem – jedni potřebují devizy prodat, druzí je potřebují stejně naléhavě nakoupit. I když by se v daném případě dalo racionálně odhadnout, že posílení kurzu koruny je jen dočasné, mnozí na trhu prostě čekat nemohou. 

Z výše popsaného je zřejmé, že krátkodobé výkyvy kurzu nejsou pro ekonomiku příliš významné. Když byl jmenován do své funkce současný guvernér ČNB, koruna oslabila. Je to, jako když na stadionu publikum zamručí nebo vzdychne. Je to signál o momentální náladě publika, který odezní.

Zcela jinou skutečností je dlouhodobý vývoj kurzu. Pokud je na trhu delší dobu převaha nabídky nad poptávkou – nebo naopak – kurz se vyvíjí soustavně k rovnovážné hodnotě – tedy na takovou úroveň, při které bude poptávka v průměru a po delší čas stejná, jako nabídka. Do tohoto vývoje ovšem vstupují spekulace, které lze zjednodušeně popsat asi takto: na trhu je poptávka po devizách, ale nabízí se jich málo. Kurz tedy oslabuje, musíte připlatit víc korun, abyste získali devizu, například Euro. Obchodníci se zamýšlejí nad příčinami, protože chtějí vědět, jak se kurz bude vyvíjet dál. Pokud země soustavně víc dováží, než vyváží (schodek obchodní bilance se zvětšuje), pokud devizy ze země víc odcházejí, než přicházejí (kapitál a investice se vytrácejí, roste schodek platební bilance), bude kurz koruny dále slábnout.

Obchodníci mají tedy zájem se slábnoucí koruny zbavit a její cena jde dolů ještě rychleji.  V tom případě se dá očekávat, že centrální banka podnikne kroky k záchraně své měny a může udělat jen dvě věci: intervenovat (tedy odkupovat korunu za lepší kurz, než ke kterému trh směřuje) a zvýšit úrokové sazby, aby bylo výhodné korunu koupit a uložit. Pak nastává hra nervů, kdy obchodníci přemýšlejí, kdo to vydrží déle. Pokud centrální banka vyčerpá své devizové rezervy, těžko může udržovat pevnější kurz a musí pak o to víc zvedat úrokové sazby, tedy platit těm, kteří si koruny nakoupili. Na takových pohybech už vydělali mnozí spekulanti, a tak jsou vždy další a další připraveni o něčem podobném přemýšlet. Musejí mít ovšem sílu miliard a pevné nervy, protože v těchto obchodech mohou vznikat i obrovské ztráty.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.