Pouze 23 ze 32 zemí v NATO plní své závazky dávat 2 % HDP na obranu. V současné bezpečnostní nejistotě se mnoho zemí snaží tyto závazky skutečně plnit a další tyto investice ještě zvýšit. Kromě naděje na zvýšení bezpečnosti Evropy tak mají radost především zbrojaři.
Švédsko se společně s Finskem staly členy NATO v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu. Díky tomu si švédská zbrojovka Saab výrazně zlepšila své postavení, protože Švésko „už není zemí, které nelze věřit,“ jak řekl podle BBC Micael Johansson, výkonný ředitel společnosti. Dokud bylo Švédsko neutrální, měla zbrojovka pouze omezené informace o NATO, ale nyní má mnohem lepší informace, aby mohla začít vyrábět zbraně pro své nové spojence. Loni v březnu se společnosti podařilo vyjednat rámcovou smlouvu s Agenturou pro podporu a nákup NATO.
Vzhledem k posledním vyjádřením nového amerického prezidenta si čím dál více zemí uvědomuje, že Evropa potřebuje dostatečnou sílu, aby se mohla bránit a chtějí tak do armád více investovat. Pro finské a švédské zbrojovky tak nastává ideální příležitost, jak se zapojit o složitého procesu zásobování armád NATO.
Noví severští spojenci mají také vlastní technologie, které by mohly být užitečné například v obraně arktických vod. Přesto nebudou mít jednoduché se do složitého výrobního řetězce zapojit. V první řadě je technika NATO vyráběna v různých zemích a je na sobě vzájemně závislá. Zapojit se může být samo o sobě složité.
Navíc existují obavy, že silný důraz Donalda Trumpa na „Amerika na prvním místě“ by také mohl znamenat jeho snahu protěžovat americké výrobce. V takovém případě by pro Evropu mohlo být náročné vybalancovat svou závislost na USA a současně si udržet jejich podporu.
„USA skutečně chrání svůj vlastní obranný průmysl a my bychom měli dělat totéž v Evropě,“ říká pan Johansson, ale současně dodává, že vítá „tvrdou konkurenci“ mezi komerčními obrannými systémy. Finská vládní agentura si to dobře uvědomuje a tak vydala příručku, která nabízí firmám rady, jak obchodovat s NATO.
V každém případě se zdá, že jsme získali silného vojenského spojence. Obě země jsou zjevně schopné a ochotné investovat do obrany (Finsko v minulém roce investovalo 2,4% a Švédsko 2,2% HDP a chtějí tento poměr ještě zvýšit,) ale také mají zajímavé technologie, které by mohly vylepšit obranyschopnost Evropy.
Nyní se plánuje také zřízení základen NATO na severu a vytvoření The Joint Nordic Air Command, tedy spojení 250 finských, švédských, dánských a norských letounů pod společným vedením.
Zdá se, že si evropské vlády konečně uvědomují důležitost obrany. Není možné spoléhat na to, že USA vše vyřeší. Evropa musí také přispět svým dílem. V každém případě vyšší zisky zbrojních společností jsou dobrým signálem pro evropskou bezpečnost.
Foto: Pixabay
Zdroj: Vojtěch Benda
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
