Aktuálně:

Státní kampaň na digitalizaci je ve prospěch jedné firmy

16.07.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Státní kampaň na digitalizaci je ve prospěch jedné firmy

Mezi distributory televizního signálu, pozemního, satelitního a kabelového, se rozhořel spor ohledně financování státní kampaně k digitalizaci, respektive napadají se

z nekalých praktik či zvýhodňování jedné technologické platformy před druhými. Zjednodušeně řečeno, k prsu si stát přivinul pozemáře, sateliťáky a kabelovky od prsu odsunul. Ale popořadě.
V České televizi už nějakou dobu běží kampaň, vysvětlující důvody a možnosti přechodu u tzv. pozemního vysílání z jednoho kódování televizního signálu DVB-T na modernější DVB-T2. Co se týče důvodů, tak se obecně udává, že jde o rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU, u nás přijaté usnesením vlády a potvrzené zákonem 252/2017. Trochu škodolibě se chce říct, že takhle by to mělo Čechům stačit. Zabrblají si na unii něco o diktátu z Bruselu a na nový formát pak poslušně přejdou.
Pravda je však taková, že tento přechod si vylobbovali mobilní operátoři. Ve vzduchu nad zemí je totiž už poměrně plno a jsou potřeba další frekvence pro přenos dat. Uživatelé s chytrými mobilními telefony s full HD rozlišením totiž více než dříve fotí, k tomu ještě natáčí, a to vše sdílejí na sociálních sítích. Telefony jako černé hvězdné díry do sebe pohlcují kde co z běžného světa, kdejakou funkci – kamery, televize, PC. Moji synové ve věku deset a jedenáct let už se kupříkladu vůbec nedívají na televizi, i fotbaly a filmy sledují na svých mobilech se sluchátky v uších, sami natáčí a stříhají své vlogy. Dlužno dodat, že kdybych to nedoháněl usínáním u Kriminálky Las Vegas, tak mobily jsou u nás v domácnosti nejvytěžovanější „televizní“ periférií.
A teď k té státní kampani. Stát na ni uvolnil stovky milionů korun, někdy se hovoří o 350 milionech, někdy o čtyř stech. Ať tak či tak, číslo je to mimořádně veliké, jak mi vysvětlili kolegové marketéři, kteří vytvářejí reklamní budgety pro své klienty. K tomu se podívejme na strukturu příjmu televizního signálu u nás. Podle dat ČSÚ z 2017 se v 4,2 milionu českých domácností přijímá televizní vysílání ve 28 procentech přes satelit, v 16 procentech přes kabelovku, 7 procent má IPTV a 49 procent pozemní přenos.
A kde je osa sporu? Že stát, respektive za něj ČT, propaguje pouze pozemní televizní vysílání, byť jeho podíl je už menší než polovina a ten nadto ještě lineárně trvale klesá. Zároveň kampaň odkazuje pouze na webové stránky soukromé akciovky České Radiokomunikace. Což mimochodem ve spojení Česká televize a České radiokomunikace působí dojmem, že jde o státní subjekty. Protože není vysvětleno, že ČRA je běžnou obchodní korporací.
Diváci se tak nemohou dozvědět, že řešením přechodu na DVB-T2 může být i pořízení si kabelové či satelitní televize, které mají dohromady 44 procent podílu na trhu, tedy jen o pět procent méně než pozemní vysílání. Proto tito distributoři volají po tzv. technologické neutralitě. Jistě se dá pochopit chování ČRA, že si vyjednaly takový model podpory svého podnikání. Z pohledu vynakládání státních peněz to je ovšem přes čáru. Je to asi tak, jako by v ulici podnikali tři pekaři. Jeden pekl housky, druhý rohlíky a třetí dalamánky. A stát by dal peníze na kampaň jen tomu, co peče housky. Co za tím může být, těžko říct, že?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.