Aktuálně:

Schmarcz: Volby manipulovat nejdou, mysli lidí bohužel ano…

23.05.2025, Autor: Martin Schmarcz

7 votes, average: 2,00 out of 57 votes, average: 2,00 out of 57 votes, average: 2,00 out of 57 votes, average: 2,00 out of 57 votes, average: 2,00 out of 5
Schmarcz: Volby manipulovat nejdou, mysli lidí bohužel ano…

Lze v Česku zmanipulovat volby? Teoreticky ano – asi jako vás může zabít meteorit. Prakticky je to nemožné, náš systém patří mezi nejbezpečnější na světě. Což bohužel nelze říci o možnost „hacknout“ mysli lidí skrze dezinformace, lži a černou propagandu.

Což se bohužel i děje, neboť znepokojivě mnoho občanů se domnívá, že lze falšovat korespondenční hlasování ze zahraničí, nebo dokonce že by výsledky mohla pozměnit vláda. Obojí je nesmysl. Nebezpečný nesmysl, který ničí důvěru v demokracii.

V jakémsi dotazníku si vnitro zjišťovalo, co si lidé myslí o různých způsobech, jak ovlivnit volby. Nejvíce, skoro osmdesát procent uvedlo, že se v tomto směru bojí působení sociálních sítí. Což vzápětí potvrdili odpověďmi na další otázky, kdy jich nadpoloviční většina uvedla, že volby lze zmanipulovat hlasováním na dálku, případně to provedou politici. Co se týká toho prvního, s tím nemáme zkušenosti, ale ve dvaceti třech zemích Evropské unie ano a nic takového se tam neděje. To druhé je v našich podmínkách absurdní.

Nechme stranou ten výzkum, nepůsobí moc důvěryhodně. Na to byl příliš stručný a nezjišťoval motivace lidí k takovým odpovědím. Tedy kromě toho, že se drtivá většina z nich cítí negativně ovlivňována internetem. Tomu naopak lze věřit docela dobře, vzhledem k tomu, co se tam dočteme… Podívejme se však na fakta. Ta jsou celkem jasná. Zatímco ruští trollové vesele a nerušeně řádí na sociálních sítích, tak do systému voleb nikdo nezasahuje a nelze si to ani dost dobře představit.

Když u nás docházelo k volebním podvodům, tak výjimečně a šlo výlučně o nákup hlasů. Což je jaksi něco zcela jiného, než falšování výsledků. Ty by se hypoteticky mohly měnit při sčítání hlasů okrskovými komisemi. Avšak v nich každý kandidující subjekt smí mít své zastoupení, takže se hlídají navzájem, muselo by tedy jít o opravdu široký komplot. Jakmile je dopočítáno, urny se zapečetí a výsledek je předán Českému statistickému úřadu. A ten věnoval velké peníze na zabezpečení systému před neoprávněným vniknutím.

Za celých třicet tři let existence České republiky nikdy nedošlo k úspěšnému hackerskému útoku na počítače zajišťující sběr a sečtení výsledků voleb. Že by jimi manipuloval někdo uvnitř úřadu je při mnohonásobně kontrole rovněž sotva představitelné. Navíc v ČSÚ máme opravdové profesionály. Jak říkám, máme jedny z nejbezpečnějších voleb na světě. Ono se to týká i voličských seznamů a zjišťování oprávněnosti volit nebo zabránění vícenásobnému hlasování. Rozhodně jsme na tom mnohem lépe, než třeba Spojené státy.

Otázka zněla, zda by mohla výsledky změnit vláda. Po pravdě řečeno si moc neumím představit, co se tím myslelo. Jako že kabinet nařídí ČSÚ změnit výsledky? Nebo si přímo najme nějaké internetové piráty? K publikaci totiž dochází automaticky. Není to tak, že ředitel statistiků jede s papírem za premiérem a ten ho třeba může vyměnit za jiný. Pokud nepodplatíte všechny členy okrskových komisí, tak jediný hypotetický způsob změny výsledků je v systému Českého statistického úřadu. A ten je nezávislý. 

Česko zkrátka není Rusko, aby se zde daly provádět podvody na příkaz mocných, ani rozvojová země, kde je nejisté samotné sčítání obálek. A ani USA, kde se může stát, že hlasují lidé bez občanství a kde různé instituce a neziskové organizace mají dlouhé týdny na to, aby posbíraly lístky přímo v domovech lidí (případně jim je pomohly vyplnit) a pak je hromadně ve velkých balících svážely na poštu. Tam se samozřejmě může stát, že se takto započítají i miliony hlasů „navíc“.

Tím se dostáváme k druhé otázce: k volbě korespondenční, či přesněji „na dálku“. V Americe je opravdu možné, aby někdo, kdo jinak nevolí, nebo ani neví, jak správně vyplnit hlasovací lístek, odevzdal hlas pouze „díky“ tomu, že za ním někdo přijde, vysvětlí mu, jak je hlasování důležité a svým způsobem rozhodně tak trochu za něj. Stává se to zejména v chudší čtvrtích s málo vzdělanými obyvateli. Typicky jde převážně o voliče Demokratů. Kvůli tomu také vznikly všechny známé kontroverze.

U nás se ale nic takového nezavádí. Poštou půjde volit pouze ze zahraničí, nikoli z domova a hromadný sběr hlasů není povolen, každý musí odevzdat hlas sám za sebe, když se napřed zapíše do zvláštního seznamu a obdrží úředně ověřenou obálku s volebním lístkem. Představa, že by někdo objížděl Spojené státy či Austrálii a snažil se „přemlouvat“ krajany k určité volbě, je úplná fantasmagorie. Už jen kvůli obřím nákladům a poměrně minimálnímu počtu hlasů, jež by vůbec bylo teoreticky možné získat.

Také že se za dlouhé desítky let v desítkách zemí nikdy nestalo, že by někdo manipuloval korespondenčními volbami. V Rakousku soud hlasování zrušil ne kvůli podvodům, ale protože některé komise si „ulehčily“ práci tím, že otevřely obálky dříve, než bylo povoleno. Dezinformátoři rovněž tvrdí, že se mohou objevit „černé duše“. I to je nesmysl, voličské seznamy se tvoří pořád stejným způsobem, lidé na nich už mají hlasovací právo a jediná změna je v tom, že už nebudou muset na ambasádu a stačí jim zajít na poštu.

Každý, kdo lže a tvrdí, že u nás lze nějak manipulovat volby, ať již na „příkaz“ vlády, nebo falšováním hlasování na dálku, ohrožuje naši demokracii. Zasévá do hlav lidí nedůvěru a umožňuje, aby poražený třeba neuznal výsledky, což by vneslo do společnosti další napětí. Že to dělají ruští dezinformátoři, s tím musíme počítat. Ale pokud tak činí čeští politici, je to na pováženou. Tohle je přece strašně nebezpečné a může se to obrátit proti komukoli. I proti nim. Takže hlavně žádnou paniku, volby u nás „necinkne“ nikdo a nic.

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.