Aktuálně:

Schmarcz: Peklo mimořádných schůzí aneb proč dělat něco užitečného, když místo toho můžeme hrát před voliči trapné divadlo?

14.04.2024, Autor: Martin Schmarcz

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Schmarcz: Peklo mimořádných schůzí aneb proč dělat něco užitečného, když místo toho můžeme hrát před voliči trapné divadlo?

Mimořádné schůze se mají konat jen mimořádně. Třeba když vypukne válka, pandemie, stav legislativní nouze, nebo vláda provede něco strašného, na co nestačí interpelace. U nás se z toho stává běžný kolorit. Něco ve stylu speciálního vysílání. Obvykle to ale spíše dopadne jako podřadná telenovela.

Opozice si kromě neustálých obstrukcí oblíbila i tento nástroj, coby způsob, jak zaujmout publikum a zkusit z toho vytlouci nějaké politické body. A co horšího, už k němu sahá i vláda. Nyní je na paškále Fiala, předtím byl Babiš.

„Mimořádka“ k Pražské družstevní založené se koná již potřetí. Otázka zní, kolik lidí to ještě může doopravdy bavit? Neslouží to jen k tomu, aby si politici a političky hnutí ANO mohli dát na své facebboky, „ixka“, Instagramy a TikToky, jací byli dobří a jak jim to slušelo, když hřímali cosi o „Fialově kampeličce“? Ano, tohle je jediný „přínos“ takových akcí. A to spíše jen virtuální. Zatímco ztráty jsou skutečné – a zbytečné. Čas strávený těmito šarádami pak chybí na projednávání důležitých zákonů.

Ještě ve středu stihla Sněmovna přijmout třeba změnu definice znásilnění, nebo možnost občanů podávat hromadné žaloby. Po tom prvním dlouho volali aktivisté za ženská práva, to druhé je důležité, aby se běžní lidé mohli daleko lépe bránit velkým korporacím, které narozdíl od nich mají na to platit si drahé právníky. Docela užitečné věci. Ale čtvrtek je „vyblokovaný“ pro třikrát nastavovanou kaši, jíž je milion, který měl do roku 2020 v Pražské družstevní zákoně uložený premiér, případně komunální causa Dozimetr.

Co se týká kampeličky, tak tam se teprve rozbíhá vyšetřování, takže sotva nyní mohou poslanci skutečně (již potřetí) něco probrat. Druhá věc standardně běží, padají žaloby a není důvod se k ní „politicky“ vracet. To neznamená, že by především Pražská družstevní záložna nepředstavovala pro kabinet vážný problém. Ne proto, že by se machinace dopouštěl sám předseda vlády (ten na celé transakci naopak prodělal, protože nezískal ze svého vkladu žádný úrok). Ovšem do věci jsou zapleteni jeho poradci, což stačí na pořádný malér.

Ona záložna byla „problémová“ předtím, kdy jí svěřil své peníze tehdejší opoziční lídr a zůstala jí i poté, kdy si je vyzvedl. Podle všeho se v ní ztrácely desítky až stovky milionů zahraniční rozvědky (tehdy za ni jako ministr vnitra odpovídal Milan Chovanec z ČSSD). A pár let poté, si Fiala svůj vklad vybral, v ní zase zmizely ukrajinské peníze na nákup zbraní. Za nic z toho sice předseda ODS nemůže, ale má mezi svými poradci lidi, kteří jsou na tuto chobotnici napojeni. A někteří z nich zřejmě sponzorovali jeho stranu.

Předseda vlády zřejmě nemá klidné spaní. Přesto nemá význam pořádat k této kampeličce dokonce už třetí mimořádnou chůzi. Pokud se najdou důkazy zločinů, budou je řešit policie s státní zastupitelství, které věc prověřuje. A ovšemže se má premiér, případně další ministři, politicky zodpovídat. Jenomže k tomu slouží úplně jiný nástroj: interpelace. Paradoxně, právě na ty se nyní nedostane, protože pro ně je vyhrazen čtvrtek. Jenomže ten zabrala ona „mimořádka“.

Pokud opozičníkům šlo jen o to, aby získali širší platformu pro svoje výlevy tak je pravda, že takto si ji zajistili. Ale za jakou cenu? Museli předem vědět, že vláda neschválí program takové schůze, takže budou moci vystoupit pouze poslanci s přednostními právy, kterých má opozice jen několik. Jde o předsedy stran, klubů a dva místopředsedy Sněmovny za ANO. Interpelace může podávat každý. Přičemž členové vlády jsou povinni odpovědět. Zatímco  vystoupení opozice z velké většiny „vymlčí“.

Jediným důsledkem celé operace tak je jen ztracený čas a pár příspěvků na sociálních sítích. Kdyby se radši ANO a SPD dobře připravili na interpelace, mohlo to mít větší význam. Takový přenos by byl atraktivní i pro média. Ta nejsou zvědavá na sáhodlouhé projevy (ani ta veřejnoprávní), ale rychlá přestřelka otázek (na jejichž položení jsou dvě minuty, na doplňující dotaz jedna minuta) a odpovědí (které se musejí vejít do pěti minut a zodpovězení doplňující otázky do dvou minut) by je zaujala daleko spíš.

Bohužel se u nás stalo zvykem, že místo standartních nástrojů, jakými jsou policejní vyšetřování, nebo interpelace, se sahá k neplodným a nesmyslným blokováním jednání dlouhými politickými projevy. Což má ten důsledek, že s předmětnými problémy a causami se stejně nepohne, zato se ztratí drahocenný čas, který potom chybí na řádné projednávání zákonů. Což je důležitý úkol parlamentu. Reprezentace voličů a kontrola vlády jistě také, ale to opravdu lépe řeší interpelace.

Kdyby k těmto divadýlkům alespoň sahala jen opozice… Ale ona se v nich shlédla i vláda. Což je o to horší, že ta má hlasy k tomu schválit program schůze. Takže minule se dva dny řešilo, zda je Andrej Babiš „bezpečnostní riziko“. Kvůli tomu se nakonec vyřadily všechny body řádné schůze a musely tři neděle počkat, než se Sněmovna sejde znovu. Ovšem znovu jeden den zabrala další mimořádná schůze, svolaná tentokrát opozicí k údajně „vymlčeným causám“ vlády.

Že parlament není jen „továrnou na zákony“, který běží jako dobře promazaný stroj, s tím musíme počítat a je to vlastně dobře. Protože čím dále je toto těleso od „žvanírny“, tím blíže má země k autokracii. Benevolentní jednací řád máme v reakci na komunistickou totalitu. Vše má ovšem své meze. Když „míra řečí“ převáží nad „časem na práci“, může se to začít lidem zajídat a oni třeba začnou opravdu volat po „vládě pevné ruky“. Ono velké množství mimořádných schůzí je skutečné „peklo“. Stojí to za ty „fejsbůky“?

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.