Aktuálně:

Schmarcz: Jak postavit víc bytů? Snadno, prostě je nechte stavět…

17.12.2024, Autor: Martin Schmarcz

4 votes, average: 3,50 out of 54 votes, average: 3,50 out of 54 votes, average: 3,50 out of 54 votes, average: 3,50 out of 54 votes, average: 3,50 out of 5
Schmarcz: Jak postavit víc bytů? Snadno, prostě je nechte stavět…

Je málo bytů? Bydlení není dostupné? Co s tím? Socialisté mají jako vždy po ruce „rázné“ návrhy: regulace, omezení krátkodobých pronájmů, trestání majitelů prázdných nemovitostí… Jenomže nic z toho nefunguje. Tím vším se pouze vytváří větší nedostatek a ten vede k ještě dražšímu a nedostupnějšímu bydlení. 

Jediným řešením je umožnit snazší, rychlejší a levnější výstavbu. Že je to složité? Ale není. Stačí chtít a my si řekněme, co lze reálně dělat místo levičáckého blouznění.

Největší problém je ve velkých městech. Typicky v Praze. Piráti slibovali postavit deset tisíc nových bytů. Kde jsou? Samozřejmě nikde. Oni si to asi představovali jako nějakou „masovou socialistickou výstavbu“. Nedokázali nic. Zato během působení na ministerstvu pro místní rozvoj všechno ještě zhoršili, protože zpackanou digitalizací stavebního řízení zabrzdili celý proces povolování nových staveb. A celé jejich mentální nastavení vede k sankcionování vlastníků bytů, nikoli k tomu, aby se stavěly nové.

První chybou všech levičáků a etatistů je tvrzení, že na stavění nejsou peníze. Nic není větší nesmysl. Jen obce mají na účtech stovky miliard korun, samotná Praha přes stovku. Ty tam bezúčelně leží a užírá je inflace. Kdyby bylo tak snadné je vzít a postavit baráky k bydlení, jen hodně hloupý starosta či primátor by to neudělal a neřešil tím problém, který patří pro Čechy v řadě částí republiky k nejpalčivějším. Kromě toho lze levné peníze získat od Evropské unie. Úrokové sazby v eurech už nejsou nulové, ale pořád nízké.

Druhou chybou je důraz na státní intervence, případně vůbec angažmá veřejných orgánů včetně komunálních. Ne, že by nemohly udělat nic. Obce zcela jistě mohou do společných projektů vložit pozemky, případně nabídnout starší nepoužívané budovy, jež lze renovovat na byty. Je však zcela jasně prokázáno, že erár je špatným podnikatelem. Musíme vsadit na soukromou iniciativu. Developeři jsou schopni všechno propočítat, doinvestovat a město pak za svůj vklad získá protihodnotu v podobě části postavených bytů.

Třetí chybou je ignorování překážek, jimiž naopak stát brání nové výstavbě a které doopravdy způsobují nedostatek bytů. Nebo přinejmenším vidíme neschopnost je odstranit. Ani nedostupný kapitál ani údajně zlí developeři za deficit nemohou. Na vině je šílená byrokracie, která neúnosně protahuje a zdražuje jakékoli investice do nových projektů. Nemluvě o korupci. Ta logicky provází každý proces, který je dlouhý a na jehož cestě číhá řada razítek, které často nejsou zadarmo.

Čtvrtou chybou a nikoli tou nejmenší, je Green Deal. Stavebnictví je oborem, který spotřebovává ohromná kvanta energie, jež jsou třeba pro výrobu cementu, betonu, cihel, skla a dalších materiálů, bez nichž se neobejdete. Jejich cena proto roste. Všimli jste si, jak strašně zdražily během energetické krize? To samozřejmě nebyla náhoda. Pokud ve Spojených státech máte elektřinu či plyn několikanásobně levnější, tak kromě uvolněnějších stavebních pravidel i tohle snižuje cenu nových staveb.

Pátou chybou jsou daňové a pracovní předpisy a vůbec trh práce. Vláda sice snížila DPH na nové byty z 15 % na 12 %, ale pořád platí, že největší zisk ze stavebnictví si pro sebe stahuje stát. (Přitom paradoxně dělá všechno pro tom aby se stavělo co nejméně, viz ona hrubě pokažená digitalizace, kvůli níž v rozpočtu vypadnou miliardy, jež by do něj mohli odvést developeři.) Rovněž máme málo manuálních dělníků a ještě komplikujeme zaměstnávání na dohody, což je jediný způsob, jak poněkud snížit daně a zlevnit tím stavbu.

Když tedy víme, co je špatně, tak už snad můžeme přemýšlet nad tím, jak to dělat dobře, ne? Takže za prvé by někdo kupříkladu na pražském magistrátu měl hýbnout zadnicí, jíž sedí na sto miliardách a vymyslet, jak je investovat do bytů či obecně občanské infrastruktury (nebo mu je možná stát zabaví, protože ten má málo a shání každou korunu). A pokud mu v tom brání nedomyšlené zákony, měl by navrhnout jejich změnu. Praha má zákonodárnou iniciativu. Tak proč ji, sakra, nevyužívá?

Za druhé a za třetí: Už konečně přestaňme dělat z developerů žábu na prameni a z eráru krásného prince. Je to přesně obráceně. Stavějí ti první, ti druzí jim v tom překážejí. Takže místo snahy trestat stavitele, případně majitele bytů, konečně vysušme tu bažinu, která si říká stavební předpisy a umožněme stavět. Řízení musí být kratší, trvat maximálně měsíce, ne roky a po splnění zákonem daných podmínek musí být povolení v zásadě nárokové. Ne, že ho blokují ouřadové, nebo různí aktivisté a populisté.

Se Zeleným údělem rychle nepohneme. Ale měli bychom si být vědomi, jaké má drastické dopady a prozatím alespoň chtít kompenzace, jež zlevní stavby. Třeba na ně použít peníze z povolenek. Konečně za páté si položme otázku: má se stavět primárně proto, aby na tom vydělal stát, nebo občané, kteří budou mít kde bydlet? A podle toho změnit daně a pracovní trh, aby bylo snadnější a levnější stavět. On erár škodný nebude. Vydělá totiž na tom, že mladí lidé zůstanou pracovat u nás a odvedou zde daně, když budou mít byt.

Tak co, opravdu je takový problém stavět nové byty? Nebo je zakopaný pes v nefunkční byrokracii? Za mě jednoznačně v tom druhém. A jednu věc jsem si nechal na konec. Proč myslíte, že vlády sice o výstavbě bytů rády mluví, ale moc pro to nedělají? Odpověď je snadná: až tak je to netrápí. Sem tam musejí snést kritiku, ale reálně ten problém dopadá na municipality. Zejména tu největší – na Prahu. Správci metropole by se měli konečně probrat a pořádně lobovat za lepší bydlení u kabinetu a v parlamentu. Mají to kousek.

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.