Sabotáž na objednávku: Jak Rusko platí za chaos v Evropě

Sabotáž jako služba

Pár stovek eur za graffiti, několik tisíc za žhářský útok. Ruské zpravodajské služby po masivním vyhoštění agentů z Evropy změnily taktiku. Místo vyškolených operativců dnes verbují přes Telegram a Instagram kohokoli – migranty, teenagery, lidi s dluhy. Nabídnou jim úkol s pevnou cenou, zaplatí kryptem a čekají na výsledek.

Od roku 2022 bylo v Evropě zaznamenáno nejméně 110 sabotáží s prokazatelnými vazbami na Rusko. V samotné České republice jich bylo pět. Počet útoků na kritickou infrastrukturu se od roku 2023 téměř ztrojnásobil – což není náhodný nárůst, ale systematická kampaň. Jejím cílem je zvýšit cenu evropské podpory Ukrajině a otestovat odhodlání NATO. A zatím to funguje lépe, než by si kdokoli z nás přál.

Krypto jako mazivo sabotáže

Kryptoměny jsou rychlé, dostupné a obcházejí tradiční finanční systém s jeho kontrolami. Klíčovou roli hrají takzvané OTC kryptosměnárny – neformální brokeři, kteří nabízejí výměnu krypta za hotovost bez ověřování totožnosti. Inzerují se otevřeně na Instagramu, slouží zločincům všeho druhu a tvoří konverzní vrstvu, která mění digitální platby v bankovky bez otázek.

Nová zpráva Centre for Finance & Security při londýnském RUSI ukazuje, že právě finanční dimenze ruské sabotáže je systematicky podceňována. Evropa má nástroje – režimy proti financování terorismu, praní špinavých peněz i sankční mechanismy. Problém je, že sabotáž propadává mezi všemi kategoriemi. Stíhá se jako žhářství nebo vandalismus, ne jako součást státem řízené kampaně.

Když krypto běží rychleji než právo

Kryptoplatba proběhne během minut. Koordinace právní odpovědi trvá týdny. Finanční zpravodajské jednotky, policie, sankční týmy a tajné služby stále pracují v oddělených strukturách, přestože čelí stejným sítím.

Platformy jako Telegram zůstávají mimo dosah přísnější regulace – oficiální počty uživatelů v EU je drží pod prahem nejvyšší regulační úrovně podle Digital Services Act, i když skutečný dosah je pravděpodobně mnohem širší. Sabotážní sítě přitom opakovaně používají stejné krypto peněženky, které by měly být označeny a sledovány. OTC brokeři obsluhují více operativců a měli by být regulováni nebo zavřeni. Platební vzorce se opakují a poskytují zpravodajské stopy k organizátorům. Jsou to přesně ty signály, které je finanční zpravodajství povino detekovat – jenže zatím se to neděje.

Levné, popiratelné, vytrvalé

Ruská sabotáž v Evropě je záměrně navržena jako levná, popiratelná a vytrvalá. Pachatelé často nevědí, komu ve skutečnosti slouží – zvlášť když jde o ukrajinské migranty, což Kremlu dokonale hraje do karet. Atribuce je komplikovaná, odstrašení slabé, politická odpovědnost rozptýlená.

Bezpečnostní informační služba označuje Rusko za největší bezpečnostní riziko pro Česko. Jednotka GRU 29155, spojovaná s výbuchy ve Vrběticích v roce 2014, pokračuje v operacích. Podle odhadů by Rusko mohlo být do konce dekády schopno napadnout území NATO – přinejmenším v hybridní podobě už to ale dělá teď.

Pokud budou evropské vlády nadále považovat sabotáž za sérii drobných trestných činů místo za finančně podpořenou bezpečnostní hrozbu, budou reagovat takticky, zatímco Rusko operuje strategicky. Nástroje máme. Chybí nám jen ochota je použít koordinovaně a rychleji, než stihne proběhnout další platba přes Telegram.

Zdroj info: Euractiv

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT