Na přelomu roku Nejvyšší správní soud (NSS) ukončil vleklý spor o to, kudy povede dálnice D3 spojující Prahu s regionální metropolí České Budějovice. NSS odmítl kasační stížnost proti plánům Středočeského kraje, a potvrdil tak západní variantu dálnice, která od současného konce dálnice u Miličína povede přes Středočeský kraj západně od Benešova s napojením na D0 u Jesenice.
V návaznosti na rozhodnutí bylo oznámeno, že Ředitelství silnic a dálnic dokončí geologický průzkum na trase a bude žádat o pravomocné územní rozhodnutí. Pokud vše půjde hladce, stavět by se mělo začít mezi lety 2025 a 2029. Komu by se mohlo zdát, že dekády trvající zpoždění u klíčového propojení hlavního města s Jihočeským krajem a dále oblíbenými dovolenkovými destinacemi Rakouskem, Chorvatskem, ale i Itálií či Slovinskem má konečně světlo na konci tunelu, mohl by se mýlit.
Zájmová skupina (s charakteristickými rysy aktivní nátlakové skupiny) s názvem Alternativa středočeské D3 zareagovala jednoznačně: Nic hotové není, pokračujeme v odporu, dálnice v této poloze představuje nebezpečí pro životní prostředí, ohrozí lidi, zvěř a představuje navíc obrovské geotechnické riziko. Proto fundraisujeme peníze na další posudky a naši činnost.
Zmíněná aktivita, která je legitimní, představuje zhmotněnou definici tzv. NIMBY efektu. NIMBY, v angličtině Not In My Back Yard, můžeme volně přeložit jako „Ne na mém dvorku“. Je to označení pro snahu zamezit budování infrastruktury nebo jiného obdobného projektu v blízkosti jedince, který proti němu subjektivně protestuje, protože chce potenciální negativní dopady spojené s projektem přesunout na někoho jiného. V tomto případě samozřejmě neexistence dálnice D3 přetěžuje lokální silnici první třídy I/3 a desítky let zatěžuje lidi v jeho okolí. Alternativní východní trasa dálnice by, logicky, také zatížila výstavbou i provozem obyvatele České republiky, jen o kus dál.
U páteřní dopravní infrastruktury v České republice je toto univerzální problém. Někde prostě vést musí. Žijeme v zemi s velmi hustou sídelní strukturou. Kde píchnete prst do mapy tak tam buď bydlí lidé, nebo je tam příroda, kde rostou rostliny a stromy, žijí brouci a zvířata a blízko bydlící lidé tam rádi chodí.
V řeči velkých čísel je společenský užitek z existence dálnice výrazně vyšší než z její neexistence, a to i se zahrnutím NIMBY lidí v její blízkosti. Proto se páteřní dálniční sítě staví po celém světě (v tom vyspělém je tedy mají již desítky let hotové). Proto v Rakousku, Švýcarsku nebo Německu „práskáme“ po dálnicích v nádherné panenské přírodě Alp, aniž by nám to přišlo nepatřičné. A proto – doufejme – se dálnice D3 konečně dokončí. Její plánování se táhne tak dlouho, že je každým rokem blíž chystanému zákazu aut se spalovacím motorem a revoluce elektromobility. O negativní externalitu méně, ne?
ALEŠ ROD, je ekonom a vysokoškolský pedagog, působí jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz.
Foto: Pixabay
Zdroj: Aleš Rod
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
