Autor: poslanci ANO
Stanovisko vlády: nesouhlas
Datum předložení: 16. 10. 2023
Hodnocení EM: 10%
Důchodový účet je ve skutečnosti v přebytku. Pokud pečlivě sledujete necenzurované zprávy na sociálních sítích, pak už to víte. Počítá se to tak, že vezmete průměrný plat, z něj vypočtete odvod na důchod, vynásobíte 5 miliony, to je plus minus počet pracujících, a máte sumu na důchodovém účtu, která je vyšší než výdaje na důchody. Jde o jasný důkaz, že nám vláda a Česká televize (jak jinak) zase lžou. Blbost tohoto výpočtu je hned od počátku v tom, že průměrnou mzdu si u nás vydělá zhruba jen jedna třetina pracujících, ale to je fuk, protože lidé věří hlavně tomu, čemu věřit chtějí a realita je zas tolik nezajímá. Těch úskalí zmíněného výpočtu je přirozeně víc, ale to je na jinou debatu.
Že je s důchodovým systémem něco v nepořádku a je třeba jej reformovat, víme už od devadesátých let. Scházela se na to řada důchodových komisí, dumaly vlády zleva i zprava, erudovaní ekonomové o tom v médiích mluví roky. Dalo by se říci, že se jedná o jednu z mála věcí, která je skutečně strategicky komunikována. Pak ale stačí jeden blábol a všechno je jinak. Podobných bludů okolo penzí mezi lidem koluje víc. Asi nejznámější z nich vypustil v roce 2012 v Haló novinách jeden komunistický poslanec. Václava Klause obvinil z tunelování důchodového fondu. Údajně v něm bylo 340 miliard korun, které si vláda nevratně vypůjčila.
Dodnes potkáte lidi, podle nichž jsou důchody v pohodě, stačí jen, aby vláda vrátila, co ukradla. Ne že by nebyla něčeho takového vláda schopná, jenže žádný takový fond nikdy neexistoval. Na druhou stranu platí, že v letech 2017 až 2019 byl důchodový systém v přebytku. Ekonomice se dařilo, a ještě v roce 2019 stát vybral skoro o 20 miliard víc, než vyplatil. Důchodový systém je průběžný, není zde žádný důchodový fond, ani samostatný účet, a když je přebytek, stát si peníze nechá. Když prostředky chybí, stát je dosype. Pro důchodce je to mimochodem výhodnější, než kdyby se peníze v tučných letech rozdělily a v hubených by se na důchodech vyplatilo jen to, co se vybere.
Byly to právě přebytky z dobrých let, které vedly ke zvyšování valorizačního mechanismu a vyplácení mimořádných příspěvků nad jejich rámec pod heslem rozpočet to unese. Za posledních pět let díky tomu průměrná výše důchodu stoupla z 13 468 na 20 693, což nyní rozpočet neunese. Podobným tempem přitom nerostly jen výdaje na důchody, ale také třeba na školství a zdravotnictví. Jen rozpočet školství za posledních pět let stoupl ze 168 mld. na 265 mld. v letošním roce, což je nárůst bezmála o 100 mld. Ve zdravotnictví je to díky Covidu podobné a není náhoda, že se oba sektory bouří. Návyková totiž není jen celková suma, ale také každoroční vysoké nárůsty.
Právě tempo růstu všech možných výdajů, které je mnohem vyšší, než růst státních příjmů, nyní vláda musí zabrzdit, pokud nechce narazit do zdi. V případě důchodů činily výdaje za rok 2022 neuvěřitelných 594,71 miliard korun, z toho 588,09 miliard šlo na výplatu důchodů a 6,62 miliard stála správa systému. Na sociálním pojistném se celkem vybralo 573,21 miliard korun, takže důchodový systém byl loni v mínusu 21,49 miliard. Ke konci letošního září už bylo důchodové pojištění v deficitu 58 miliard a do plusu se už nikdy nevrátí. Díky demografickému vývoji budou za pár desítek let naopak deficity narůstat ke stovkám miliard ročně v dnešních cenách a není reálné je z rozpočtu doplácet.
Podle některých optimistů není třeba se znepokojovat. Za dvacet let všechno obstarají roboti s umělou inteligencí a práci lidé budou mít jen jako koníčka. Jistě by to bylo lepší, než chodit do důchodu později a pobírat méně. Proti tomu však stojí, „doufejme v nejlepší, buďme připraveni na nejhorší“. Dalším, opozičně oblíbeným mýtem je, že namísto důchodové reformy postačí lepší prorodinná politika, aby na budoucí důchodce měl kdo pracovat. Ještě v roce 2000 vydělávalo pět pracujících na jednoho důchodce, nyní jsou to tři a půl a v roce 2050 to budou jen dva. O prorodinné politice je ovšem známo, že je drahá a na počet nově narozených dětí prakticky nemá vliv.
Mnohem spíš než cokoli jiného je rodinná politika předvolebním tahákem pro mladé, a se zvyšováním důchodů pro seniory se proto hezky doplňuje. Babišův sen o ANO jako „kečolpárty“ se v praxi promítá do souběžných návrhů na zvýšení rodičovského příspěvku i důchodů. Aktuální novela důchodového zákona má měsíčně zvýšit důchody o 500 Kč po celý rok 2024. Jen v příštím roce by to stálo 17, 1 miliardy, a protože navýšení procentní výměry důchodu je trvalé, obdobná částka by to byla i v příštích letech. Nesouhlas vlády Babišovi vadit nemusí, chce přece hlavně svým voličům ukázat, co by dělal, kdyby byl premiérem. A nehorší na celé věci je, že je to nejspíš pravda.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
