Aktuálně:

Reálná pravděpodobnost růstu daní v ČR po volbách

23.09.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Reálná pravděpodobnost růstu daní v ČR po volbách

V předvolebních kampaních se k nastavení daňového systému obvykle přistupuje ideologicky, nikoliv na základě reálné situace. Levicové strany obvykle navrhují vyšší zdanění velkých firem a bohatých lidí. Pravicové strany pak obvykle chtějí daně snižovat, nebo alespoň nezvyšovat.


V letošní předvolební kampani se u nás tento vzor naplňuje dokonale. Tradiční levice (ČSSD, KSČM) prosazují progresivní zdanění, milionářskou daň, zdanění nadnárodních firem a tak dále. Nacionalistická levice (SPD) se zaměřuje na zdanění nadnárodních firem. Moderní levice (Piráti) pak růst daní nevylučují. Pravicová koalice (Spolu) pak tvrdí, že daně růst nebudou. Strany bez ideologie (ANO, Přísaha) pak také slibují že se daně zvyšovat nebudou. Všechny strany pak také navrhují některé daně snížit (typicky DPH na některé položky, zejména na potraviny).
Ačkoliv kampani je zkratka nezbytná, je zvláštní, že ani v programech neodrážejí tradiční výtky proti těmto konceptům – progresivním zdaněním velká témata jako green deal, zdravotnictví nebo důchodová reforma opravdu neufinancujete. Navíc „volba nohama“, tedy přesun aktiv do zahraničí, je u bohatých a velkých tradičně velmi pravděpodobnější než u malých a chudých.
Předvolební sliby jsou však jedna věc, povolební realita druhá. Je bohužel nezpochybnitelným faktem, že kombinace politiky současné vlády s dopady koronavirové krize vedla k obrovskému nárůstu deficitu. Do velké míry je navíc tento deficit strukturální, za vlády Andreje Babiše došlo vlivem růstu počtu státních zaměstnanců, zvyšování jejich platů a zvyšování důchodu a jiných výdajů státu k podstatnému růstu mandatorních výdajů.
Když sečteme všechny tyto faktory, tak bohužel dospějeme k výsledku, že pokud nedojde k opravdu radikálnímu snížení výdajů státu, které by nejspíše mělo za následek masové protesty, tak k růstu daní velmi pravděpodobně dojde. Volby tak budou spíše o tom, které daně se budou zvyšovat a jak negativní dopady bude toto zvyšování mít.
MICHAL HEJL, analytik CETA – Centra ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.