Aktuálně:

Poradna: Sedm mýtů, které u nehod připraví o adekvátní odškodné

23.05.2019, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poradna: Sedm mýtů, které u nehod připraví o adekvátní odškodné

Dopravní nehoda s sebou automaticky nese stres a vypořádávání se s následky.

Lidé stále nevědí, na co přesně mají nárok, ať už byli sami zraněni, nebo jsou bohužel v pozici pozůstalých. Často se tak spokojí s odškodněním, které je pouze symbolické ve srovnání s částkou, kterou si skutečně mohli nárokovat. Zásadní roli v tom hrají rozšířené mýty, které o odškodnění stále panují. Ty nejčastější uvádí na pravou míru společnost Vindicia, která se na odškodnění specializuje.
Mýtus první: jako spolujezdec viníka nehody nemám na odškodnění nárok
Lidé si velmi často myslí, že pokud dobrovolně sedli do auta s člověkem, který nehodu zavinil, nemohou na odškodnění pomýšlet. To samozřejmě není pravda – spolucestující je oběť nehody, stejně jako třeba řidič nabouraného auta. „Naší klientkou byla paní, která se velmi vážně zranila při nehodě, za kterou byla podle soudů zodpovědná její kamarádka, která řídila. Na výši odškodnění to ovšem nemělo žádný vliv a paní tak zranění alespoň zčásti kompenzovala částka přesahující 1,8 milionu korun,“ dokazuje Tomáš Beck ze společnosti Vindicia.
Mýtus druhý: pokud nemá viník povinné ručení, odškodnění se nedomohu
Myslíte si, že pokud nemá viník povinné ručení, nemáte šanci domoci se spravedlnosti a adekvátní kompenzace? Pletete se, možnost tu samozřejmě je. V tomto případě se odškodnění uplatňuje u České kanceláře pojistitelů. Následně ČKP refunduje plnění na viníka. Další vymáhání peněz na bourajícím řidiči už ale poškozeného nemusí zajímat, na jeho účtu už částka je.
Mýtus třetí: nárok na odškodnění má jen samotný zraněný člověk
Následky nehody nedopadají jen na člověka, který byl přímo zraněn, ale často i na jeho nejbližší, typicky rodinu. Ta se tak může potýkat například s dočasnou ztrátou hlavního živitele, rostou jí náklady na cesty za zraněným do nemocnice, druhý partner se často musí starat o děti, takže vzniká další výpadek příjmů. „České zákony na tuto situaci myslí a o adekvátní odškodnění se tak mohou hlásit i členové rodiny, které nehoda zasáhla,“ říká Beck. Na patřičnou kompenzaci má rodina nárok i v nejsmutnějších případech, tedy pokud její člen při nehodě zemře.
Mýtus čtvrtý: odškodnění se týká jen fyzických následků
Dopravní nehoda nemá vliv jen na fyzické zdraví. Často bohužel postihuje i psychiku, která se mnohdy s následky potýká déle, než trvá samotné léčení úrazu. „Není neobvyklé, když oběti dopravních nehod trpí úzkostmi, depresemi, nebo se začnou bát jezdit autem, v horším případě cestovat. To má jednoznačně dopad na kvalitu jejich života, a tím pádem vzniká nárok na odškodné,“ zdůrazňuje Beck.
Mýtus pátý: pojišťovna a posudkový lékař pracují ve prospěch zraněného
Lidé, kteří se ve věci odškodného plně spolehnou na pojišťovnu a posudek ošetřujícího lékaře nebo smluvního lékaře pojišťovny, mnohdy spláčou nad výsledkem. „Je třeba si uvědomit, že pojišťovna do značné míry hájí své zájmy, nikoliv zraněného. Z našich statistik vyplývá, že člověk, který plně věří posudku lékaře, získá v průměru jen pětinu toho, co jako odškodné stanoví soudní znalec na nemateriální újmu. Soudní znalci totiž vychází z aktuální Metodiky Nejvyššího soudu a výši odškodného stanoví i na základě faktorů, které pojišťovna obvykle odmítá,“ říká Beck.
Mýtus šestý: kdo sedne k opilému řidiči, ten si za problém může sám
V praxi se setkáváme s rozšířenou představou, že kdo si sedne do vozu s opilým řidičem, ten se na zranění při nehodě výrazně podílel a na odškodnění nemá nárok. I to je ale omyl,“ uvádí Beck. Pravidla v tomto případě skutečně zohledňují to, že šel poškozený osudu svým způsobem naproti. Dochází však jen ke zkrácení odškodnění, na které má zraněný nárok, nikoliv k úplnému zamítnutí nároku.
Mýtus sedmý: kdo není zaměstnanec, nemá nárok na ušlý příjem
Osoby samostatně výdělečně činné dobře vědí, jaký výpadech v příjmech může znamenat už jen vážnější chřipka. Často přitom netuší, že ačkoliv nejsou v zaměstnaneckém poměru, i tak mají nárok na kompenzaci ušlého příjmu. Stanovuje se nejčastěji na základě daňového přiznání dvou let minulých. Mohou se také doložit objednávky, smlouvy, kontrakty, které byly zrušené z důvodu zdravotních komplikací spojených s autonehodou.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.