Aktuálně:

Poradna: Sedm hříchů email marketingu. Jste hříšníci, nebo svatí?

26.09.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poradna: Sedm hříchů email marketingu. Jste hříšníci, nebo svatí?

Email je jeden z nejmocnějších marketingových nástrojů.

Je-li používán správně, může přinést více zákazníků, nakopnout open rate, proklikovost i konverze. Práce s emailingem, to může znít snadně, ale opak je pravdou. Podívali jsme se na největší hříchy, které mohou vést k tomu, že celá strategie skončí neúspěchem.
Hřích první: koupená databáze
Pro úspěšný emailing je databáze beze sporu tím základním stavebním kamenem. Proto tím nejhorším, co mohou obchodníci udělat, je, že si ji pořídí tzv. z druhé ruky. „V prvé řadě je nákup databází v rozporu s platnou legislativou a například i novým nařízením Evropské unie GDPR. Za druhé taková databáze nebude mít pro obchodníka velký význam. Pravděpodobně bude plná neaktivních kontaktů, v horším případě i spamových pastí, které jej pošlou rovnou na black list,“ vysvětluje Kateřina Fišerová, manažerka aplikace SmartEmailing.
Hřích druhý: ulhaný předmět
Předmět emailu a odesilatel jsou první dvě věci, které uživatelé vidí. Zajímavě napsaný předmět je tedy klíčem k upoutání pozornosti a k tomu, aby příjemce email otevřel. Nikdy však nesmí čtenáře přesvědčit o tom, že ve zprávě najde něco, co v ní vlastně není. Lhát pro upoutání pozornosti za každou cenu je cesta k tomu, aby si příjemce newslettery a obchodní sdělení jednou pro vždy odhlásil.
Hřích třetí: přivítání a pak ticho po pěšině
Uvítací email pro nového odběratele či zákazníka je standard. Mnoho marketérů však posílá automatizované uvítací emaily a pak se jednoduše odmlčí na dlouhou dobu. „Řada marketérů se obává, že bude v očích zákazníka otravná. Nebo jednoduše nemají, co říci. Ať už je důvod jakýkoliv, přicházejí tím o možnost navázat se svým obecenstvem užší pouto. A to je přitom to – vedle dalších obchodů, o co v emailingu jde,“ komentuje Kateřina Fišerová.
Hřích čtvrtý: příliš mnoho, nebo příliš málo emailů
Email marketingu neprospívá ani jeden extrém, tedy ani odesílání zpráv na denní bázi, ani příliš malá intenzita. V prvním případě je velmi pravděpodobné, že příjemce začnou zasílaná sdělení obtěžovat a odhlásí se nebo je alespoň začne mazat bez přečtení. V druhém případě může zákazník nabýt dojmu, že mu nechodí žádné či skoro žádné relevantní nabídky a odebírání novinek je pro něj zbytečné. Jaká je ideální frekvence emailingu, lze přitom poměrně dobře zjistit díky A/B testování.
Hřích pátý: moc obsahu v jednom emailu
Nic není pro příjemce horší než email, který ho doslova zahltí tunami různorodého obsahu, linků a obchodních nabídek. A zejména v době, kdy řada uživatelů používá ke čtení emailů mobilní zařízení. Taková zpráva nejspíše skončí ve skupině „přečtu si to později“ a s velkou pravděpodobností se k ní příjemce už nikdy nevrátí.
Hřích šestý: být nudný
V době, kdy se na potenciální zákazníky valí obsah doslova ze všech stran, je velkým prohřeškem sklouznout k průměru. „Uživatelé si více vybírají, co si z té spousty emailů přečtou. Kvalitní copywriting a práce s obrazovým materiálem je proto pro úspěšnou kampaň stěžejní. Texty nemají být suché a nudné, ale je třeba si s nimi pohrát a doplnit je dalším zajímavým obsahem. Nudné emaily si totiž samy říkají o to být smazány, nikdo dnes nechce číst v emailu romány bez kapky šťávy,“ říká Kateřina Fišerová.
Hřích sedmý: neresponzivní design
Mobilní telefony a tablety jsou u většiny lidí jejich každodenním společníkem. Pracují na nich, baví se, a hlavně čtou emaily. Sebelepší newsletter je na půli cesty do koše, pokud se správně nezobrazuje i na těchto mobilních zařízeních. Responzivní design emailů by proto měl být v dnešní době standardem a ten, kdo na něj nemyslí, si sám snižuje dosah a úspěšnost svých kampaní.
Zdroj: SmartEmailing


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.