Máme se prý dobře, jak je nám stále říkáno. Asi, jak komu, soudě podle nálady ve společnosti u nás i ve světě. Možná ani sám George Orwell svou knihu 1984 nezamýšlel jako návod k použití. Přesto se jim stal. Mluví se také stále o nové době. Ale je tato doba opravdu nová?
Samozřejmě, že není. Má jen nové kulisy. Stará doba s novými kulisami a herci. To, čeho jsme dnes obecně svědky, jen ukazuje nedostatek lídrů a osobností, které jsou schopny dál ekonomiku rozvíjet. Mnohdy se říká, že současný ekonomický model se vyčerpal a hledá se nový. Pravdou je, že v roce 1989 v Čechách chtělo opravdový kapitalismus pouze 5 % lidí. A k tomu patří demokracie. Většina chtěla spíše onen nereálný socialismus s lidskou tváří. Bohužel to se nezměnilo. Žijeme socialismus a komunismus, ale bez lidské tváře. Proto po vyčerpání lídrů se objevuje naprosté prázdno. Ale strašení vnitřním a vnějším nepřítelem dál zabírá. Bylo, je a bude. V jakékoli společnosti.
Jsme v Belle Époque 2.0. Snažíme se tím rozhýbat chřadnoucí průmysl a ekonomiku. Je to velmi nebezpečná cesta, kterou dějiny jasně ukázaly, že vede k velkému marasmu. Ale lidé, kteří nemají ani dějinnou, natož ekonomickou zkušenost, taková řešení vítají. Ekonomický chaos je vždy předzvěstí velkých katastrof. Ne, nejsem nositelem strachu, jak by se mohlo zdát. Jen mě děsí náruživost a neschopnost politiků nastartovat ekonomiku bez toho, aby to znamenalo katastrofu.
Mluvit dnes o procentech HDP, které budeme vydávat na obranu, jsou jen bohapustá čísla, která značí pouze zisky pro pár vyvolených na úkor zbytku společnosti. Možná by stálo za to vrátit do společnosti nadšení devadesátých let, těch tak nenáviděných. Už proto, že společnost měla drive a velká očekávání. Neúspěch nebyl stigma a lidé mohli znovu do života. Bohužel však to spíše vypadá na nové kolo kolektivismu přes sdílení hodnot, které vytvořil někdo jiný. A kdo je nesdílí je nepřítel a šiřitel zla. Protože většina se nemýlí. Bohužel mnohdy ano. Je špatné, že lidé si zvykli něco vlastnit? Co je špatného něco mít, pokud to odpovídá zákonným normám? Bohužel dnešní společnost je závislá na nenávisti jednoho před druhým. I to dějiny znají. Rozděl a panuj.
Blíží se nové parlamentní volby a lidé budou jako vždy volit dle peněženky. Populisté jsou vlastně všichni politici, protože jak jinak by mohli být zvoleni. Volíme ty, kteří si zvedají platy, když se nedaří, protože my jsme je zvolili a oni mají přece své potřeby. Volme ale především ty, kteří vědí co s ekonomikou, a mají ekonomické představy. Měli bychom volit lídry, ale bohužel nikdo takový na politické scéně, a to nejen v Čechách, ale i Evropě není.
Jak tedy z toho ven? Optimismem a minimum pesimismu. Společnost založenou na stupňujících emocích a společnosti smrti změnit na společnost života, radosti, naděje a tvořivosti. Nikdo neví dne ani hodiny, kdy bude zdravý a živý v normálním běžném životě. Svět není počítačová hra, kdy vyřazení nic neznamená a kdy má hráč několik životů. Žijeme v Belle Époque 2.0, nikoli v nové době. Člověk je stále stejný a hrdinou může být i v naprosto běžném životě…
Foto: Pixabay
Autor: Pavel Veselý
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
