Nejvyšší soud Spojených států, dlouho považovaný za baštu nezávislosti a spravedlnosti, ztrácí v očích Američanů svou auru neutrality. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters/Ipsos z června 2025 většina obyvatel USA věří, že soud je politicky ovlivněn. Co za tímto posunem stojí a jaké to může mít důsledky?
Když pilíř demokracie vrže
Nejvyšší soud, tradičně vnímaný jako nezávislá instituce, čelí rostoucí kritice kvůli vnímání jeho politické zaujatosti. Podle průzkumu Reuters/Ipsos 58 % Američanů nepovažuje tento nejvyšší soudní orgán za politicky neutrální. Jak ukazují data, důvěra v nestrannost soudu klesá napříč politickým spektrem, ať už jde o demokraty, republikány nebo nezávislé voliče. Co je k tomuto skepticismu vede?
Přinejmenším část odpovědi najdeme v nedávných kontroverzních rozhodnutích soudu. Ať už jde o zrušení federální ochrany práva na potrat v roce 2022, nebo o verdikty týkající se volebních zákonů a regulace zbraní, mnozí Američané mají pocit, že soudní rozhodnutí více odrážejí ideologii jednotlivých soudců, než striktní výklad ústavy. A není divu – složení soudu se za poslední desetiletí výrazně posunulo směrem ke konzervativní většině, což je patrné zejména po jmenování tří soudců za prezidentství Donalda Trumpa.
Historický posun: Od neutrality k polarizaci
Podívejme se na chvíli do minulosti. Ještě v polovině 20. století byl Nejvyšší soud vnímán jako instituce nadstranická, jejíž rozhodnutí – ať už šlo o desegregaci škol nebo ochranu svobody slova – byla obecně přijímána jako závazná a spravedlivá. Ale časy se mění. Od 80. let, kdy se politická polarizace v USA začala prohlubovat, se i jmenování soudců stalo politickou bitvou. Prezidenti a Senát si uvědomili, že složení soudu může na desetiletí ovlivnit směřování země. Výsledek? Dnes máme soud, kde poměr konzervativních a liberálních soudců (6:3) jasně ukazuje, kam vítr fouká.
Podle dat Reuters/Ipsos je tento posun hlavním důvodem, proč 62 % demokratů soud považuje za příliš konzervativní, zatímco 49 % republikánů ho naopak vidí jako instituci, která je stále nedostatečně „jejich“. Zajímavé je, že i mezi nezávislými voliči, kteří tvoří klíčovou část americké veřejnosti, převažuje názor, že soud je politicky zabarven – 54 % z nich s tímto tvrzením souhlasí. Jak tedy vidíme, nejde jen o stranickou optiku, ale o hlubší ztrátu důvěry v samotnou podstatu soudní nezávislosti.
Co za tím stojí?
Proč se tedy důvěra v Nejvyšší soud rozpadá jako domeček z karet? Jedním z klíčových faktorů je rostoucí politická polarizace americké společnosti. Když jsou politické strany rozděleny více než kdy dřív, každý verdikt soudu je okamžitě interpretován jako vítězství jedné strany nad druhou. K tomu přispívají i média, která často zjednodušují složitá právní rozhodnutí na slogany typu „konzervativci zvítězili“ nebo „liberálové prohráli“. A co víc, některé nedávné kauzy, jako například otázky kolem etiky soudců a jejich možných střetů zájmů, jen přilévaly olej do ohně.
Jaké to může mít důsledky? Především další oslabení důvěry ve veřejné instituce. Pokud lidé přestanou věřit, že Nejvyšší soud je schopný rozhodovat nestranně, může to vést k většímu společenskému napětí. Rétorická otázka na zamyšlení: Jak dlouho může demokracie fungovat, když jeden z jejích základních pilířů ztrácí legitimitu v očích veřejnosti? Na základě trendů, které průzkum Reuters/Ipsos ukazuje, lze odhadovat, že bez systémových změn – například reformy jmenování soudců nebo zavedení etických kodexů – se situace jen tak nezmění.
Pohled zvenčí
I když se to může zdát jako vzdálený problém, důvěra v soudní systém je univerzální otázkou. I v České republice jsme v minulosti zažili debaty o politizaci justice – vzpomeňme si třeba na spory kolem Ústavního soudu za prezidentství Václava Klause. Americký případ nám tak může sloužit jako varování: jakmile se soudní moc stane terčem politických bojů, její autorita se těžko obnovuje. A v absolutních číslech, pokud 58 % Američanů ztrácí důvěru v Nejvyšší soud, může to inspirovat podobné pochybnosti i jinde ve světě, kde je demokracie křehčí.
Průzkum Reuters/Ipsos jasně ukazuje, že většina Američanů ho nepovažuje za politicky neutrální, a trend se oproti minulým letům spíše prohlubuje. Pokud má klíčová instituce znovu získat důvěru, bude potřeba víc než jen kosmetické změny – možná celkové přehodnocení toho, jak jsou soudci vybíráni a jak je zajištěna jejich nezávislost. My, kteří sledujeme situaci zvenčí, můžeme jen doufat, že se americká demokracie s tímto vývojem vyrovná. Protože když vrže pilíř jedné z nejstarších demokracií světa, je to varování pro nás všechny.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
