Aktuálně:

Náklady na práci v zemích Evropské Unie meziročně vzrostly

24.06.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Náklady na práci v zemích Evropské Unie meziročně vzrostly

V členských státech Evropské Unie (EU) vzrostly hodinové náklady na práci v prvním kvartále roku 2022 o 3,7 procenta ve srovnání s prvním kvartálem předchozího roku. Země eurozóny poté zaznamenaly nárůst o 3,2 procenta.

V unijních státech pak došlo k největšímu nárůstu nákladů na pracovní sílu v sektoru služeb (o 4,4 %). Průmysl a stavebnictví poté zaznamenaly zvýšení nákladů o 3,3 %, respektive 3,5 %. 
Vyplývá to z dat Eurostatu, který počítá náklady na práci ze dvou hlavních složek – mzdových a ne–mzdových nákladů. Pod mzdové náklady spadá veškerá protihodnota (jak v hotovosti, tak v naturáliích), kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za odvedenou práci. Druhá složka naopak zahrnuje veškeré odvody, které musí zaměstnavatel za zaměstnance odvádět státu. Jedná se zejména o sociální nebo zdravotní zabezpečení.

Graf: Vývoj nákladů na pracovní sílu v EU a eurozóně

Zdroj: Eurostat

 Pracovní síla se nejvíce prodražila v pohostinství a hotelnictví
Z nejrychleji rostoucího sektoru služeb pak suverénně největší zdražení pracovní síly zaznamenalo odvětví pohostinství a hotelnictví, kde náklady na zaměstnance vzrostly meziročně až o 7,2 %. Jedná se zároveň o největší nárůst ze všech odvětví napříč sektory. Nejméně naopak stoupaly náklady na pracovní sílu ve školství, kde došlo k meziročnímu zvýšení pouze o 1,7 %.
Dvouciferný nárůst ve státech Visegrádské čtyřky
Velmi výrazné zdražování pracovní síly pak pociťují země tzv. Visegrádské čtyřky, kdy dvojciferným růstem nákladů na pracovní sílu trpí hned tři z nich. Jedná se konkrétně o Polsko (13,2 %), Maďarsko (13,4 %) a Českou republiku (15,3 %), která dokonce vede statistiku napříč všemi členskými státy tohoto uskupení.  Na Slovensku se pak pracovní síla meziročně zdražila „pouze” o 7,2 %.  Svůj podíl na tak vysokém tempu růstu nákladů na pracovní sílu bude mít nepochybně i odliv ukrajinských pracovníků, kteří se rozhodli vrátit na Ukrajinu a bránit svoji vlast. Trh práce se tak potýká s výpadkem pracovní síly, který tlačí cenu práce nahoru.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.