Aktuálně:

Na opravu dálnic by měly víc přispívat kamiony

13.05.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na opravu dálnic by měly víc přispívat kamiony

Parkoviště, tankodrom, ruská ruleta – i takhle čeští řidiči komentují stav našich dálnic.

O silnicích první třídy raději ani nemluvit: to jsou cesty namnoze ještě se záplatami po kombajnech. Každá vláda slibovala, že s tím něco udělá, snad až ta poslední se trochu víc rozhoupala. Jenže… Stranou mediálního a veřejného zájmu, řeší se totiž nedemise a Kajínek, proběhla teď informace, že stát uvažuje i o zdražení dálničních známek. A to už od roku 2019.
Řečí čísel, stát za poslední dva roky rozjel nebo hodlá rozjet výstavby a rekonstrukce dálnic za více než osmdesát miliard korun. Respektive s modernizací D1 to je letos zahájených sedmdesát kilometrů nových dálnic, příští rok sto čtyřicet. Stát dá 52 miliard a ze zdrojů unie to bude 30 miliard. Dlužno dodat, že stát se lepší při výši investice do jednoho kilometru dálnice. Zatímco ještě před pěti lety mu Nejvyšší kontrolní úřad vyčítal, že prostavěný kilometr vyjde na 416 milionů, nyní to je 380 milionů. Ale nechvalme předem, známe, jak to tady chodí s vícepracemi.
Roční výnos z dálničních známek pro osobní automobily se pohybuje nad čtyřmi miliardami, výnos z mýta u nákladní dopravy dosahuje necelých devíti miliard. K tomu ale dodejme, že každý řidič platící známku připlácí na výstavbu dálnic ještě z daní, což u kupříkladu nizozemské spedice neplatí. A tady je namístě výčitka vůči státu. Prý „ve hře je i zdražení sazeb mýtného pro kamiony a nákladní vozy“. Je to ve hře! Dálniční známky se zdraží, to je jasná věc, ale tohle je ve hře. Na což ihned zareagoval prezident sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř: „Víme, že se pracuje na studii. Z principu je potřeba se podívat, zda při stavu českých dálnic je opravdu zvýšení mýtných sazeb oprávněné,“ řekl.
To je ale logika manipulátorova. Za špatný stav českých dálnic může totiž jejich přetěžování kamionovou a nákladní dopravou, kdy se nadto velmi často hovoří o překračování povolené váhy na jedno auto. K tomu pak dodejme, že u nás přijde kilometr u nákladního vozu se třemi nápravami na 2,85 koruny, když 6,60 stojí v sousedním Rakousku. Jistě, na řidičích se na opravy dálnic známkami nebo mýtem nevydělá, ale jde o princip. Stát totiž, to jsme my všichni jeho občané. A co je naším zájmem? Dostat se po slušné dálnici z Prahy do Brna nebo z Brna do Ostravy, v relativně plynulém provozu a odpovídajícím čase, pokud možno bez karambolu. Takže na levnou, povětšinou tranzitní, kamionovou dopravu doplácíme ve všech směrech. Pokud by se tedy zdražila tranzitní doprava alespoň na úroveň, jaká je v okolních státech, jistě by to nepřineslo efekt na výběru mýta, ale dálnice by byly průjezdnější, a hlavně také – nemusely by se opravovat tak často. Neboli vybrat na mýtu ani ne devět miliard, a jen do modernizací napumpovat trojnásobek, no, takhle se tedy firma neřídí.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.