Aktuálně:

Může se Indie stát důležitým výrobcem počítačových čipů?

16.02.2026, Autor: Vojtěch Benda

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Může se Indie stát důležitým výrobcem počítačových čipů?

V současné době jsou rozmanité počítačové čipy čím dál důležitější komoditou. S rozvojem AI roste zájem technologických gigantů o ty nejpokročilejší a nejvýkonnější. Současně jsme obklopeni chytrými technologiemi, a tak je velký zájem i o ty obyčejnější čipy, které se používají například v automobilech.

Indie nyní začíná ve velkém investovat do výroby polovodičových čipů. Již zde existují vhodné podmínky pro toto odvětví. Podle odhadů dvacet procent světových inženýrů zabývajících se touto oblastí pracuje v Indii a téměř každá společnost vyrábějící čipy zde má největší nebo druhé největší designové centrum. Je tedy na vrcholu ve vývoji, ale v produkci poněkud zaostává.

Právě to by indické firmy chtěly změnit a navržené čipy v Indii také vyrábět. 

Výroba čipů

Zjednodušeně řečeno má výroba čipů tři fáze. První je vývoj, který je předností Indie. Dalším krokem je samostatná výroba křemíkových destiček, které jsou leptány specializovanými a velmi drahými stroji. Na tomto poli dominuje Tchaj-wan a snaží se jej dohnat Čína. Vzhledem k cenové náročnosti si Indie v nejbližší době nedělá ambice na zvládnutí těchto postupů a spíš se chce zaměřit na závěrečnou fázi.

Třetí fáze spočívá v krájení destiček na jednotlivé čipy, montáž, balení a testování. Nejedná se o prosté vložení čipu do krabičky, ale speciální postup o mnoha krocích. Jde o proces stejně důležitý jako ty předchozí a bez něj není daný čip k ničemu. Právě na tuto fázi by se zpočátku chtěla Indie zaměřit.

Masivní výroba

Sama Indie přiznává, že v první fázi by se nemělo jednat o nejpokročilejší čipy, které by měly činit pokroky ve vývoji umělé inteligence nebo být v nejnovějších telefonech. Naopak, Indie potřebuje velké množství běžnějších čipů k tomu, aby vůbec dokázala uspokojit domácí poptávku. Až když bude nasycen domácí trh, bude mít smysl přemýšlet nad exportem.

Navíc v Indii neexistují školení pracovníci na tento typ práce, která vyžaduje výrazně jinou kulturu práce než tradiční výroba. Právě proto chtějí firmy začít s jednoduššími čipy a vytrénovat dostatek pracovníků, než by se v Indii začaly vyrábět pokročilejší čipy. Samozřejmě i to je v dlouhodobém plánu.

První společností, která se spustila výrobu polovodičů s podporou indické vlády, je firma Kaynes Semicon. Výrobu zahájila v listopadu loňského roku. Do továrny na montáž a testování počítačových čipů investovala 260 milionů dolarů (více než 5 miliard korun). Příprava výroby složitějších čipů v Indii potrvá ještě mnoho let. 

Na druhou stranu v dlouhodobém horizontu je pravděpodobné, že zájem o počítačové čipy spíš poroste a může tak jít o velmi prozíravou investici do budoucnosti.

Zdroj: BBC

Autor: Vojtěch Benda

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.