Aktuálně:

Michal Hejl: Jak trhy reagují na změnu sazeb centrální banky

03.10.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Michal Hejl: Jak trhy reagují na změnu sazeb centrální banky

Česká národní banka se ve čtvrtek 30. září rozhodla ke zvýšení úrokových sazeb o 0,75procentního bodu na 1,5 %. Zvýšení sazeb bylo očekáváné, ale většina ekonomů očekávala menší nárůst sazeb, který avizovala i četná prohlášení na veřejných vystoupeních bankovní rady, tedy o půl procentního bodu. Jaké následky měl tento krok ČNB na kurz koruny? A jaké mít bude?


Nejprve si vysvětleme, proč vůbec má vliv hodnota sazeb na měnový kurz. Je to prosté. Česká republika je zemí s vlastní měnou, tj. finanční sektor nabízí zhodnocení peněz denominovaných v české koruně právě v návaznosti na české sazby. Zjednodušeně: Zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu znamená, že po uložení A koruny do produktů denominovaných v této měně získají investoři od pátku 1.10. dvakrát větší zhodnocení, než k jakému docházelo před rozhodnutím rady. Investoři tak na měnovém trhu poptávají české koruny a nabízejí za ně eura nebo dolary, což vede k posilování (zhodnocování) koruny.

Zdroj: M.Hejl

Jak vidíme v grafu postihujícím včerejší den, trhy skutečně zareagovaly na zvýšení úrokové sazby promptním zvýšením zájmem o korunu, který se projevil v posílení koruny o cca 20 haléřů. Poměrně rychle však došlo ke stabilizaci na úrovni 1 euro = 25,34 Kč, zhodnocení tak bylo velmi nízké a drželo se pod 1 %.
Ani v pátek nedošlo k dramatické změně, měnový pár sice opět prolomil hranici 25,30 Kč/eur, ale k výraznějšímu posilování nedocházelo. Teprve další dny ukáží, zdali bude koruna dále posilovat. Většina ekonomů se domnívá, že ano. Samotná ČNB očekává, že koruna bude posilovat kontinuálně a pod úroveň 25 korun za 1 euro by se podle měla koruna dostat na počátku roku 2022, pro celý rok je kurz prognózován na úrovni 1 euro za 24,5 koruny za euro, v roce 2023 pak za 24,2 koruny za euro. K těmto očekáváním přispívají i prohlášení samotných centrálních bankéřů, a sice že ekonomika se dostane na úroveň předcovidového výkonu na začátku roku 2022, a tak z makroekonomického pohledu pomine důvod pro supernízké sazby. Bankéři proto často opakují argument, že kvůli vysoké inflaci jsou sazby stále záporné a že jejich úkolem není pomáhat ekonomice, ale udržovat cenovou stabilitu.
Tím reagují na očekávaný negativní jev spojený s posilováním měny, a to zdražování českého vývozu. Čeští exportéři prodávají za eura, které si pak kvůli korunovým nákladům transferují do české koruny. S každým posílením tak měnový kurz ukrajuje z jejich marže, nebo je nutí zdražovat, tj. snižovat konkurenceschopnost. To je asi jedním z vysvětlení, proč se zvyšování sazeb stalo tak velkým tématem i pro vládu a průmyslové svazy.
Foto: Pixabay


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.