Aktuálně:

Liberální institut hodnotí programové prohlášení vlády: Vzdělávání a sport

03.03.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Liberální institut hodnotí programové prohlášení vlády: Vzdělávání a sport

Buď se stát bude chtít starat o školství řádně, nebo ať ho přenechá soukromému sektoru. Nedává smysl, abychom dali na školství čtvrt bilionu korun ročně a výsledek byl stejný ne-li horší, než kdyby stát na tuto svou roli úplně rezignoval.


Lze ocenit, že programové prohlášení vlády vypadá už na první pohled ambiciózně a oproti jiným kapitolám vláda této části zjevně věnovala větší péči. A je to tak správně už jen z titulu toho, že jde o naše druhé největší ministerstvo, které obhospodařuje stejně peněz jako devět jiných ministerstev dohromady a zaměstnává více lidí, než všechna ostatní ministerstva dohromady.
Programové prohlášení naštěstí nemluví jen o mzdách učitelů a hledání peněz. Vyšší platy jsou nezbytnou podmínkou zlepšení stavu veřejného školství, ale ne dostačující. Prohlášení tak mluví například o posílení role ředitelů, což je pro budoucnost oboru naprosto klíčové.
Fascinující je, že v programovém prohlášení zůstalo zachování Národní sportovní agentury, jen s generickou poznámkou o tom, že je úřad potřeba přeměnit na funkční. Bohužel to nic nezmění, to jsou jen plané sliby.
Programové prohlášení absolutně ignoruje roli soukromých vzdělávacích institucí a slovo „soukromé“ se v něm u vzdělání nevyskytuje ani jednou, respektive jen v následující velmi příbuzné kapitole, když vláda správně ukazuje na nutnost zapojení soukromých zdrojů do vědy a výzkumu. Obecně celé prohlášení napříč kapitolami použije slovo „soukromé“ jen patnáctkrát a z toho jen z poloviny upozorňuje na důležitost soukromého sektoru. U vzdělávání je to dvojnásob podivné, protože soukromé vzdělávání od jeslí po vysoké školy se stalo neoddělitelnou součástí našeho systému.
Jinak je bohužel celá kapitola plná nicneříkajícího a špatně měřitelného balastu. Jsou to teze, se kterými lze snadno souhlasit, ale jen obtížně se bude zpětně ukazovat, co splněno bylo a co ne. Typicky třeba prohlášení, že se vláda zaměří na snížení celkového objemu učiva a podpoří kvalitu před kvantitou. Týmová spolupráce, rozvoj kreativity žáků, individuální přístup, zlepšení kvality výuky… Najděte jediného politika, který by podobné teze nepodpořil.
DOMINIK STROUKAL, je hlavní ekonom Platební instituce Roger, programový ředitel Misesovy akademie Liberálního institutu a vedoucí katedry ekonomie na VŠ Cevro Institut
Foto: Pixabay
Zdroj: Dominik Stroukal


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.