Buď se stát bude chtít starat o školství řádně, nebo ať ho přenechá soukromému sektoru. Nedává smysl, abychom dali na školství čtvrt bilionu korun ročně a výsledek byl stejný ne-li horší, než kdyby stát na tuto svou roli úplně rezignoval.
Lze ocenit, že programové prohlášení vlády vypadá už na první pohled ambiciózně a oproti jiným kapitolám vláda této části zjevně věnovala větší péči. A je to tak správně už jen z titulu toho, že jde o naše druhé největší ministerstvo, které obhospodařuje stejně peněz jako devět jiných ministerstev dohromady a zaměstnává více lidí, než všechna ostatní ministerstva dohromady.
Programové prohlášení naštěstí nemluví jen o mzdách učitelů a hledání peněz. Vyšší platy jsou nezbytnou podmínkou zlepšení stavu veřejného školství, ale ne dostačující. Prohlášení tak mluví například o posílení role ředitelů, což je pro budoucnost oboru naprosto klíčové.
Fascinující je, že v programovém prohlášení zůstalo zachování Národní sportovní agentury, jen s generickou poznámkou o tom, že je úřad potřeba přeměnit na funkční. Bohužel to nic nezmění, to jsou jen plané sliby.
Programové prohlášení absolutně ignoruje roli soukromých vzdělávacích institucí a slovo „soukromé“ se v něm u vzdělání nevyskytuje ani jednou, respektive jen v následující velmi příbuzné kapitole, když vláda správně ukazuje na nutnost zapojení soukromých zdrojů do vědy a výzkumu. Obecně celé prohlášení napříč kapitolami použije slovo „soukromé“ jen patnáctkrát a z toho jen z poloviny upozorňuje na důležitost soukromého sektoru. U vzdělávání je to dvojnásob podivné, protože soukromé vzdělávání od jeslí po vysoké školy se stalo neoddělitelnou součástí našeho systému.
Jinak je bohužel celá kapitola plná nicneříkajícího a špatně měřitelného balastu. Jsou to teze, se kterými lze snadno souhlasit, ale jen obtížně se bude zpětně ukazovat, co splněno bylo a co ne. Typicky třeba prohlášení, že se vláda zaměří na snížení celkového objemu učiva a podpoří kvalitu před kvantitou. Týmová spolupráce, rozvoj kreativity žáků, individuální přístup, zlepšení kvality výuky… Najděte jediného politika, který by podobné teze nepodpořil.
DOMINIK STROUKAL, je hlavní ekonom Platební instituce Roger, programový ředitel Misesovy akademie Liberálního institutu a vedoucí katedry ekonomie na VŠ Cevro Institut
Foto: Pixabay
Zdroj: Dominik Stroukal
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
