Aktuálně:

Kotlíkové dotace s argumenty lobbistů a ekologických aktivistů

16.03.2017, Autor: Petr Vrabec

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Kotlíkové dotace s argumenty lobbistů a ekologických aktivistů

Nebude uhlí. Trendem jsou tepelná čerpadla a kotle na biomasu. Podporujme plyn.

Takové argumenty padaly, když se schvalovala druhá výzva kotlíkových dotací. Zejména od lobbistů teplárenského sdružení, kterým roli užitečných idiotů sehráli ekologičtí aktivisté. Kdy například také prosadili větší podporu na tu „jejich biomasu“ než pro kombinované kotle. Což je nonsens, protože oba typy těchto kotlů spadají pod nejpřísnější emisní třídu, tzv. Ekodesign, a tudíž jsou jimi produkované emise na stejné úrovni. To není nic jiného než technologický rasismus, biomasa je dobrá, uhlí je špatné. Jen pocit. Pokud tedy nebudeme klouzat po povrchu a podíváme se na všechny argumenty kriticky, vyjde poněkud jiný obraz. Daleko více se blížící realitě českých domácností.
Tepelná čerpadla jsou zdaleka nejdražší investice do vytápění rodinného domu. Pohybuje se okolo čtvrt milionu korun. Přičemž maximální částka dotace je sto dvacet tisíc. Investice se samozřejmě vrátí v podobě úspor při provozu. Ovšem to má tři ale. Prvním je absolutní částka. Možná v Praze a středních Čechách si může rodina dovolit více než stotisícový úvěr a ten pak postupně splácet, ovšem v severních Čechách nebo na severní Moravě lidé nedosahují takových příjmů, aby jim byla banka schopna půjčit. Další věcí je, že lidé u nás, zvláště pak na venkově, ještě nejsou mentálně připraveni na tak progresivní technologie. Jít z uhelného kotle do tepelného čerpadla je skok asi jako přesednout si z žigulíka do nějakého SUV. A v neposlední řadě jsou to ty úspory při provozu. Zde je nutno zmínit, že při mrazech, jaké byly letos, se tepelné čerpadlo začne chovat jako elektrokotel. Tedy, topíte elektřinou, vyráběnou z větší části v uhelné elektrárně. To není zrovna ekologické, o účtech domácnosti za elektřinu ani nemluvě.
Nebude uhlí. Také zaznívalo. Prý sotva postačí pro teplárny. Samozřejmě přizvukovali plynaři… Uhlí ale bude, vláda prolomila těžební limity. Nadto uhlí pro teplárenství je jiný typ uhlí než to pro domácnosti. Zde si také připomeňme, že 95 % plynu získáváme z Ruska, respektive i z Norska, i to je ale ruský plyn. Z hlediska energetické bezpečnosti a nižší míry závislosti jsou pro nás uhlí a dřevo národní strategické suroviny. Dokud je máme, měli bychom je využívat. Pikantní pak na tom celém je, že Evropská unie na jedné straně trvá na sankcích proti Rusku, ovšem na druhé straně v členských státech podporuje dotacemi technologie na plyn. Zároveň připomeňme zelený experiment v Německu a Rakousku, od kterého obě země postupně ustupují a vracejí se k tradičním modelům vytápění rodinných domů. Energetika prostě není odvětví, které by sneslo revoluci. Nakonec, podobný projekt už jsme tady měli. Kdysi jednou vláda vyhlásila, že bude podporovat topení elektřinou, a rozdávala dotace na přímotopy. Pak došlo k deregulaci elektřiny, a nejeden majitel rodinného domu, který vyslyšel tuto zelenou výzvu vlády, zešedivěl při prvním ročním vyúčtování. To jen tak na okraj.
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.