Představte si, že se probudíte do světa, kde někdo odpálil jadernou bombu. Ne ve filmu, ne v počítačové hře – doopravdy. Co se stane v prvních vteřinách? A co v prvních týdnech? Zatímco si většina z nás myslí, že jaderná válka je relikt studené války, realita roku 2025 vypadá jinak. Devět zemí světa vlastní dohromady asi 12 000 jaderných hlavic, z nichž přibližně 2 100 je připravených k okamžitému použití.
Prvních pár kilometrů: peklo na zemi
Začněme tím nejhorším – okamžitými následky. V bezprostřední blízkosti výbuchu by člověk nejprve spatřil oslepující záblesk. Pak přijde drtivá tlaková vlna a extrémní tepelná radiace.
Jak daleko sahá nebezpečí? To závisí na síle bomby, výšce výbuchu, počasí i terénu. Malá taktická hlavice o síle několika kilotun vytvoří smrtící zónu v okruhu jednotek kilometrů. Strategická zbraň o síle stovek kilotun nebo megatun? Devastace se rozprostře na desítky kilometrů. Pokud by někdo odpálil třeba taktickou jadernou zbraň na Ukrajině, pro občany České republiky by to neznamenalo přímé ohrožení z hlediska dopadů výbuchu. Skutečné drama by se odehrávalo jinde.
Když se zhroutí systém
Armády by okamžitě přešly do nejvyššího stupně pohotovosti. Rusko a Spojené státy, které drží téměř 90 % všech jaderných hlavic, by aktivovaly své systémy včasného varování. Finanční trhy by se zhroutily – ne kvůli panice, ale kvůli fundamentální nejistotě. Jak oceňovat aktiva ve světě, kde právě někdo překročil nejzásadnější tabu moderní civilizace?
Dodavatelské řetězce, které už dnes visí na vlásku, by se začaly rozpadat. Kontejnerové lodě by zůstaly v přístavech, letadla na zemi. Globalizovaná ekonomika fungující na principu „just in time“ by se zastavila jako hodinky bez baterky.
Geopolitické zemětřesení
Svět se nachází na prahu nové a nebezpečné jaderné éry s nejvyšším rizikem odpálení jaderné bomby od Karibské krize v roce 1962. Rostoucí napětí mezi jadernými mocnostmi a rozpad klíčových smluv o kontrole zbrojení přispívají k atmosféře nejistoty.
Všechny státy vlastnící jaderné zbraně procházejí programy modernizace svých arzenálů. Čína výrazně zrychluje rozšiřování svého jaderného arzenálu, který do roku 2025 dosáhl zhruba 600 hlavic. Eroze smluv o kontrole zbrojení pokračuje, přičemž jedinou významnou platnou smlouvou zůstává Nový START.
Kdyby někdo skutečně použil jadernou zbraň, tyto trendy by se zrychlily exponenciálně. Státy, které dnes jaderné zbraně nemají, by je začaly zoufale hledat. Aliance by se přeskupovaly. NATO, jehož součástí je i Česká republika spoléhající na kolektivní obranu včetně jaderného odstrašení, by čelilo zkoušce, na kterou neexistuje příručka.
Paradox pokroku
Jaderné zbraně představují paradox lidského pokroku – symbol vědecké geniality i existenční hrozbu pro civilizaci. První zkušební jaderný výbuch, test Trinity, proběhl 16. července 1945 v poušti v Novém Mexiku. O necelý měsíc později Spojené státy svrhly atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki.
Od té doby uplynulo osmdesát let a svět se naučil žít s touto hrozbou. Ale naučil se ji i podceňovat. Pravděpodobnost přímého jaderného útoku na české území je hodnocena jako velmi nízká. Česká republika nedisponuje jadernými zbraněmi a na jejím území nejsou ani rozmístěny. Ale všechny ostatní dopady jaderné války by nás neminuly.
Zdroj info: armadninoviny.cz, mo.gov.cz, iaea.org
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
