Kdy bude v České republice jednociferná inflace? Letos to určitě nebude! 

Velmi vysoká inflace v České republice pokračuje. Optimistická očekávání jednociferné inflace šířená vládou na podzim minulého roku vzaly za své. Jindy tak hbitým a kritickým sdělovacím prostředkům ani nestálo za to hlouběji komentovat, že během pár měsíců naše klíčové ekonomické instituce zvýšily pro letošní rok výrazným způsobem odhad inflace. 

Nejdříve ministerstvo financí zvýšilo svůj odhad z 9,5 % na 10,4 % tj. o téměř 1procentní bod. Následující prognóza ČNB byla ještě lapidárnější. Ta zvýšila svůj podzimní odhad 9,1 % rovnou na 10.8 % tj. o 1,7procentního bodu. A zase se nic nedělo. Páteční data ČSÚ smutnou pravdu, že i v letošním roce poroste inflace setsakra rychle, jen potvrdila. To, že meziroční inflace v lednu oproti lednu minulého roku dosáhla hodnoty 15,7 % zase tolik ve vztahu k inflaci v letošním roce neznamená. Tento index v sobě totiž skrývá nárůst cen za celý minulý rok. Mnohem závažnější je ovšem vývoj meziměsíčního indexu spotřebitelských cen. Mezi lednem a prosincem minulého roku – tedy za jeden měsíc – narostla cenová hladina o 6 %!

Tento vývoj je tragický. Tragičtější o to, že se tento růst odehrává v situaci posilujícího kursu koruny, která je nejsilnější za posledních patnáct let a zároveň při poklesu cen energií.  Je zřejmé, že inflační impulsy v české ekonomice jsou výrazně silnější než si vláda a banka připouštěla. A tyto impulsy jsou zjevně naše – pocházejí z našeho prostředí, z velmi vysokého inflačního očekávání české společnosti. Jak by také ne, když si toho, že máme jednu z nejvyšších inflací v Evropské unii nikdo nevšímá, natož aby už konečně proti ní něco dělal. (Samozřejmě myslím především vládu České republiky.

Když se podíváme na nejbližší období, tak situace nebude lepší ani v únoru. Tehdy se totiž bude platit nájemné za leden. Díky standardním inflačním doložkám dohodnutým v době „inflačního klidu“ se prakticky všem nájemníkům zvýší nájemné o 15.1 %. To znamená o růst těch cen, které si odžili minulý rok. Kdyby tato situace, vzniklá především naprosto inertním chováním české vlády k regulaci cen, nebyla k pláči, tak by byla opravdu k smíchu. Cenový růst jakékoli komodity, řekněme třeba vajec, se fakticky bezprostředně promítne do cen nikým a ničím neregulovaného nájemného a nikdo se nad tím ani nepozastaví….  Lepší to nebude ani v březnu, kdy na nás všechny čekají doplatky za energie, a že budou setsakra vysoké je jasné již dnes. A tak můžeme postupovat měsíc po měsíci a trnout co se kde objeví. A to jsme stále ještě chráněni velmi silným kurzem české koruny… 

Ale vraťme se zpět k vývoji letošní inflace jako celku. Po patnácti procentní inflaci loni je i v evropském kontextu oficiálně očekávaná hodnota letošní inflace v ČR velmi vysoká. Vyšší než se zdá. Ono totiž procento inflace letos není tím, co procento loni. (Samozřejmě díky nárůstu základny cenového indexu, to, co procento loni. 

Pokud bychom tedy například odhad MF ČR přepočítali na loňskou úroveň, tak se bude inflace podle tohoto odhadu pohybovat na úrovni „loňských“ 12,6 %, pokud bychom takto přepočetli odhad ČNB tak by to bylo na úrovni 13%.  Čili do dosažení 15,1 % loňské inflace nám už toho už moc nezbývá. Situace je velmi vážná. Je zcela reálné, že na konci letošního roku bude v České republice hladina spotřebitelských cen oproti roku 2021 vyšší o téměř 28 %. Pohybujeme se v prostředí velmi vysokých čísel. I kdyby v následujícím roce klesla inflace na polovinu letošní inflace, tak by to znamenalo oproti roku 2021 celkový nárůst cen o více než třetinu (34 %) a to jsem velmi umírněný.

Tím, že se nechala inflace nikým a ničím neregulovaná takto rozbujet bude mít pro ekonomiku a společnost zničující účinek. Bohužel generace současných politiků zapomněla na axiom, který byl středobodem politiky ekonomických reforem na počátku 90. let – inflace je zlo, a je třeba proti ní všemi prostředky bojovat. A to se předchozím politikům a ekonomům podařilo.

Foto: Pixabay

Zdroj: Martin Fassmann