Když se podíváte na účet za elektřinu nebo na cenovku v supermarketu, možná vás napadne: kdo za to vlastně může? Vláda, která zvyšuje daně? Nebo firmy, které si účtují marže? Pravda je složitější — a zajímavější. Pojďme se podívat, kde přesně končí vaše peníze a proč se různé strany vzájemně obviňují z toho, že Česko zdražuje.
Když se inflace zkrotila — ale peněženky to ještě necítí
K 15. prosinci 2025 se meziroční inflace v České republice pohybuje v blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky. V listopadu dosáhla 2,1 %, což je výrazné zpomalení oproti dramatickým rokům 2021 až 2023, kdy Česko zažilo jednu z nejvyšších měr inflace v Evropské unii. Průměrná míra inflace za rok 2025 se očekává na úrovni 2,5 %.
Statisticky se situace zklidnila. Jenže zkuste to vysvětlit rodině, která platí za bydlení o třetinu víc než před třemi lety. Ceny nemovitostí v prvním čtvrtletí 2025 meziročně vzrostly o 10 %. Elektřina a plyn sice na burzách zlevnily, ale koncové ceny pro spotřebitele zůstávají na vysoké úrovni. A právě tady začíná hra na obviňování.
Stát versus trh: kdo tahá za nitky?
Vláda ráda zdůrazňuje, že za řízením inflace stojí především Česká národní banka. To je pravda — ČNB v minulých letech razantně zvýšila úrokové sazby a utáhla měnovou politiku. Letos sice sazby snížila z 3,75 % na 3,50 %, ale měnová politika zůstává mírně restriktivní. Ale co daně, regulace a státní poplatky? Ty se do cen promítají taky.
Vezměme si třeba energie. Ceny elektřiny a plynu obsahují nejen náklady na výrobu a distribuci, ale i daně, poplatky za obnovitelné zdroje a další regulované položky. Když se k tomu přidají marže dodavatelů, výsledná částka na faktuře může působit jako rébus. Kdo a kolik si z našich peněz bere? To není vždycky jasné ani odborníkům.
Na druhé straně stojí firmy. Ty argumentují, že jejich marže jsou přiměřené a že zdražování je důsledek globálních vlivů — od cen surovin po energetickou krizi. A mají pravdu. Přinejmenším částečně. Jenže když se podíváte na zisky některých energetických společností nebo obchodních řetězců, pochybnosti se vkrádají.
Kde končí vaše peníze
Jak se vlastně změnily ceny za posledních 30 let? Chleba, který v polovině devadesátých let stál pár korun, dnes stojí desítky. Nájmy v Praze se za dvě dekády zvýšily několikanásobně. Pohonné hmoty reagují na globální ceny ropy, ale i na domácí daně a spotřební daň.
Co přesně stojí za tím nárůstem? Kombinace faktorů: inflace samotná, růst mezd (který se promítá do nákladů firem), státní regulace, daně, marže distributorů i maloobchodníků. A pak jsou tu globální vlivy — od pandemie přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Každý z těchto faktorů přidal svůj díl.
Protože inflace není abstraktní číslo. Je to konkrétní částka, o kterou zaplatíte víc za nákup, za bydlení, za dopravu. A i když se meziroční růst cenové hladiny zpomalil, neznamená to, že ceny klesly. Znamená to jen, že rostou pomaleji. Vaše peněženka si ale pamatuje úroveň z roku 2020 — a ta je pryč.
Odpověď na otázku „kdo zdražuje Česko“ není jednoduchá. Je to vláda i trh. Jsou to globální vlivy i domácí rozhodnutí. A hlavně, je to kombinace všeho dohromady. Možná by bylo fér přestat hledat viníka a začít hledat řešení. Ale to by nebylo tak politicky zajímavé, že?
Zdroj info: cnb.cz, Ministerstvo financí ČR, Deloitte.com, Forbes.cz
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
