Aktuálně:

Herec Idris Elba chce změnit obraz Afriky pomocí filmů

28.10.2024, Autor: Vojtěch Benda

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Herec Idris Elba chce změnit obraz Afriky pomocí filmů

Britský herec s africkými kořeny, Idris Elba, přichází s ambiciózním plánem vytvořit filmová studia po celé Africe, a tak se zasadit o rozvoj místního filmového průmyslu. Ovšem jeho vize je ještě ambicióznější. Ve svém textu zveřejněném na stránkách Financial Times popisuje, jaký vliv na vnímání Spojených států má Hollywood a podobný příklad vidí například u Koreje.

Byl by tak rád, aby mohla Afrika tímto způsobem sama vytvářet svůj vlastní obraz ve světě a také se podělit o své kulturní bohatství a nespoléhat na především americkou produkci při vytváření obrazu Afriky.

Za tímto účelem mu letos v srpnu Zanzibarská vláda přislíbila téměř 200 akrů půdy k vybudování filmových studií. Naneštěstí celý filmový průmysl v Africe naráží na potíže s místní infrastrukturou. V první řadě jde o nedostatek kin. Idris Elba tvrdí, že v roce 2022 bylo v Nigérii a Ghaně asi 280 filmových pláten celkem pro 252 milionů potenciálních diváků. Pro srovnání jen v Praze se podle webu Kinomaniak nachází 221 kinosálů, a i když je mnoho z nich nepravidelně využívaných, toto číslo se počtu sálů dvou velkých zemí dost blíží.

Dalším infrastrukturním problémem Afriky, na který naráží i filmaři, je nedostatečně rozvinutý bankovní sektor a skutečnost, že mnoho mladých lidí vůbec nemá bankovní účty, což je znásobeno celkově mladou africkou populací. Existuje tedy problém, jak zajistit spolehlivé a včasně platby pro filmové tvůrce.

Idris Elba věří, že řešením obou těchto potíží mohou být moderní technologie. Plánuje filmovou distribuci skrze streamovací platformy a byl by nejraději, kdyby vznikla celoafrická streamovací služba. Pokud jde o financování, plánuje využití služby Akuna Wallet. Jde o digitální peněženku, která tvůrcům poskytne bezpečný platební systém bez využití tradičních bank.

Je třeba dodat, že se nikdo nesnaží vytvořit zde filmový průmysl na zelené louce. Ve skutečnosti v Africe vzniká překvapivě mnoho filmů a mají tak historii a zkušenosti, na kterých mohou stavět. V souvislosti s Africkým filmem se většinou mluví o Nollywoodu, tedy Nigérijské verzi Hollywoodu, kde se natočí neuvěřitelných 2500 filmů ročně. Je pravda, že ve velké většině případů je jejich produkční hodnota tragická, nicméně také zde vznikají snímky, kterým se i jinde ve světě dostává přijetí. Toho si všimla například i streamovací platforma Netflix a je tak možné podívat se zde na některé filmy z Nollywoodské produkce. 

Aktuálně je zde k dispozici dokonce 29 Nollywoodských filmů s českými titulky, přestože v Česku se jim nedostalo příliš vřelého přijetí. Nejlepší hodnocení zde má film Král chlapců s 63% hodnocením na čsfd. Je otázkou, do jaké míry se na ne příliš lichotivém skóre podílí výběr distributorů či nezvyk diváků na jiný než Hollywoodský styl natáčení. Je možné, že by takové filmy mohli ocenit například diváci, kteří spíše hledají něco odlišného od mainstreamu. Ale také je možné, že Nollywoodská produkce musí ještě zapracovat na kvalitě.

Idris Elba se nyní stěhuje právě do Zanzibaru, kde začne budovat slíbená studia a také základ jeho velké vize. Domnívá se, že rozjet takto velký projet mu potrvá nejméně 10 let a není možné se mu naplno věnovat, pokud by zde nežil. Uvědomuje si, že kromě technických otázek je zásadní právě kvalita filmů, pokud s nimi chce skutečně konkurovat zbytku světa. 

Foto: Pixabay

Autor: Vojtěch Benda


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.