Aktuálně:

Hejl: Nové návrhy EU k energetické náročnosti budov aneb komu tím prospějete?

03.01.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hejl: Nové návrhy EU k energetické náročnosti budov aneb komu tím prospějete?

Podle zveřejněných návrhů by mimo jiné měl být znemožněn prodej budov s nízkou energetickou efektivitou, či by do roku 2040 mělo být zakázáno používání plynu pro vytápění. Dávají tyto návrhy smysl? A proč jsou předkládány uprostřed energetické krize?
Na otázku, zdali dávají návrhy smysl, lze odpovědět několika způsoby. Z pohledu toho, jak je nový zelený úděl postaven, smysl dávají. Proč? Jednoduše proto, že klimatické cíle v něm obsažené potřebují obrovské úspory energie ve všech oblastech lidského života (a i po tom je balíček do značné míry postaven na pozitivistické důvěře v nové, v současnosti nedostupné technologie).
Co už je daleko pochybnější, je bohužel realizovatelnost těchto návrhů, respektive jejich dopady na jednotlivce i celé státy. Ohledně energetických štítků budov se zjevně jedná o pokus přejít na systém cukru (dotace na zateplování) a biče. Zde bych jen rád varoval před nezamyšlenými následky typu výpadků daní z nemovitostí pro státy, kde jsou vyšší (nemovitost, kterou nemůžete prodat a pravděpodobně časem ani pronajmout, má nulovou tržní hodnotu). Také je nutno připomenout osudy lidí, pro které zpeněžení nemovitosti může být jediným způsobem, jak zafinancovat svůj důchod – k tomu tito lidé celý život směřovaly své úsilí.
Co se týče zemního plynu, tak tato komodita je z hlediska evropské zelené politiky ve značně schizofrenní situaci. Na jednu stranu jde o neobnovitelný zdroj vytvářející emise, který by tak měl být časem eliminován, stejně jako uhlí. Na druhou stranu, se zemní plyn stává pro země jako Německo naprosto klíčovou součástí energetického mixu díky odklonu od uhlí a jádra.
Ohledně načasování lze říct jen to, že lidé navrhující tyto věci nejsou lidmi, kterým by hrozila energetická chudoba, nebo se jich nějak závažněji dotklo zvýšení cen energií (a všeho ostatního, protože vše je na energiích závislé). Pro ně je naopak energetická krize důkazem (a také příležitostí) pro to tvrdit, že k transformaci energetiky by mělo dojít ještě rychleji, než bylo původně plánováno… Také vás to zneklidňuje?
MICHAL HEJL je analytikem Centra ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.