Podle posledních odhadů analytiků by vývoz plynu do Evropy ze strany Kremlem řízené společnosti Gazprom mohl v letošním roce klesnout přibližně o třetinu. Rusko se přitom na celkových evropských dodávkách plynu podílí zhruba ze čtyřiceti procent.
Západ se nicméně od 24. února, kdy Rusko zahájilo na Ukrajině svou tzv. „zvláštní vojenskou operaci“, snaží od ruských energetických toků odprostit a to se stále se stupňující naléhavostí. Plán účtovat „nepřátelským“ zemím za prodej plynu platby v ruských rublech podle analytiků rovněž významně podkopal další vyhlídky na vývoz ruského plynu, neboť Evropa to označila za vydírání a téměř jednomyslně se tomuto požadavku odmítla podřídit.
Sergej Kapitonov z Energetického centra při moskevské Skolkovské škole managementu (Moskovskaya Shkola Upravleniya Skolkovo) uvedl, že dodávky Gazpromu do Evropy mohou letos klesnout o 40-45 miliard m³ z přibližně 150 miliard m³ v roce 2021. Samotný Gazprom svá očekávání ohledně vývozu plynu do Evropy nezveřejnil a na žádost o komentář společnost nereagovala. Doposud největšími odběrateli plynu Gazpromu v Evropě v roce 2021 bylo Německo, které odebralo 45,8 mld. m³, dále Itálie s odběrem 20,8 mld. m³ a Rakousko s 13,2 mld. m³.
Sindre Knutsson, vedoucí výzkumu trhu s plynem ve společnosti Rystad Energy, však uvedl, že objemy plynovodů mohou klesnout ještě více v důsledku stupňující se snahy odběratelů snížit energetickou závislost na Rusku nebo rizika zadržení dodávek z ruské strany. V této chvíli přitom pouze Maďarsko souhlasilo s přechodem na systém „plyn jen za rubly“, který zahrnuje platby v cizí měně prostřednictvím ruské Gazprombank, jež je následně převede na ruské rubly.
Interní sdělení Evropské komise z minulého týdne navíc uvádí, že platba za ruský plyn v rublech ze strany odběratelů z Evropské unie by porušila aktuální sankční režim EU vůči Moskvě. I když je pro jednotný postup nezbytný jednomyslný souhlas všech členů EU, v případě blokace ze strany Maďarska mohou k restrikcím přistoupit jednotlivé státy samostatně, ačkoliv to zřejmě představuje administrativně náročnější cestu.
MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: Reuters
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
